Je lepší znát náklady na ozdravení bank, než spekulovat, říká ředitel think-tanku Bruegel
Irové dnes dostanou nový účet za zkrachovalé banky. Tři největší z nich budou podle agentury Bloomberg na záchranu potřebovat dalších devět miliard eur. Výsledky zátěžových zkoušek irských bank ale úřady zveřejní až odpoledne. Částka tak může být ještě vyšší. Analytici v průměru očekávají, že banky budou potřebovat dalších 27,5 miliardy eur.
Pokud se předpoklady analytiků naplní, může být irská vláda donucena převzít podíly v posledních dvou velkých bankách v zemi, které ještě neovládá. Jak ale Rádiu Česko řekl ředitel bruselského think-tanku Bruegel Jean Pisani-Ferry, i to by bylo lepší, než současná nejistota.
Rozhovor Romana Chlupatého s ředitelem bruselského think-tanku Bruegel Jeanem Pisanim-Ferrym
„Tak, očekávalo se, že v určitou chvíli bude nutné věci osvětlit – bude nutné jasně říci, v jaké situaci bankovní sektor je. A poté, co se tak stane, bude potřeba bankám dodat nový kapitál. To se prostě čekalo. Proto si myslím, že jde o velmi dobrou zprávu, že Irsko zátěžové testy provedlo. Pochopitelně, o dobrou zprávu půjde jen tehdy, když testy budou kvalitní. Což ty předchozí nebyly. Nezahrnuly totiž jednu z největších bank v zemi. Pokud se ale potvrdí, že tentokrát testy kvalitní a důvěryhodné byly a jsou, bude platit, že je lepší znát náklady na ozdravení bank, než je tajit a nechat trh spekulovat o tom, jaká ta cena nakonec bude.“
Co na základě dostupných signálů čekáte – půjde o skutečný bod zlomu, obratu k lepšímu, a nebo půjde jen o další z řady signálů a zpráv, které irskou krizi v podstatě neřeší?
Já skutečně upřímně doufám, že v případě Irska půjde o obrat k lepšímu. Co se celé eurozóny týče, tak tam bude záviset nejen na zátěžových testech v Irsku, ale i v dalších zemích. Španělsko má jisté úspěchy při stabilizaci spořitelen, takzvaných cajas. Jejich současný stav a výhled je tak už nyní transparentnější. Zároveň je v této souvislosti důležité i to, že stále více zemí chápe, že nemá smysl věci odkládat, že je v jejich vlastním zájmu zveřejnit skutečné náklady na záchranu bank a vyčíslit, co to bude znamenat pro veřejné finance. Ať už jsou tyto náklady jakékoli, řekl bych. To je prostě lepší.
Ratingy Španělska, Portugalska a Řecka padají. Banky, které do těchto zemí zainvestovaly, jsou pod stále větším tlakem. Může někde přerůst v krizi sektoru, jako tomu bylo v Irsku?
My jsme teď ve velmi komplexní situaci, kdy jsou banky citlivé na situaci států. A státy musí zachraňovat banky; tedy ty banky, které nemají dost peněz na to, aby zajistily svou finanční stabilitu. Což vytváří síť vzájemné závislosti, která se rozpíná nejen v jednotlivých zemích, ale i přes hranice. Jejím důsledkem jsou problémy a nejistota. A to komplikuje ozdravení. To zaprvé. Zadruhé, ta situace se liší případ od případu. V Portugalsku nejde až tak o problémy spojené se zmíněnou sítí vzájemné závislosti států a bank. Tam jde o hospodářské problémy a problémy spojené s veřejnými financemi, které následně vzbuzují obavy, zda země bude schopna plnit své závazky. Jinými slovy, na vině je hospodářství země. Což se zásadně liší od Irska, kde se problémy objevily kvůli bankám. No a Španělsko je někde mezi. Ale to má v porovnání s Portugalskem mnohem robustnější ekonomiku.
Portugalsko je po pádu vlády a několikerém snížení ratingu obrazně řečeno nad propastí. Většina expertů čeká, že se bez pomoci neobejde. Lisabon se jí brání. Jak to skončí?
Tak, co se Portugalska týče, tam v tuto chvíli nejde o solventnost, ale o program mezinárodní pomoci. Ten by měl zajistit finance a bude obsahovat jisté podmínky. Portugalsko to prozatím odmítalo. A to podle mě zejména kvůli domácí politice, ne na základě ekonomické analýzy. Myslím si totiž, že by pro Portugalsko bylo výhodnější půjčit si od Mezinárodního měnového fondu a z Evropského fondu finanční stability, než si půjčovat na trhu. Půjčky od soukromých investorů jsou totiž dražší a je s nimi spojena vyšší míra nejistoty. Z tohoto pohledu tak pád portugalské vlády může nakonec být tím, co bylo potřeba, aby Portugalsko zvolilo stejnou cestu, jakou před ním zvolilo Irsko a Řecko.
Celý rozhovor s ředitelem bruselského think-tanku Bruegel Jeanem Pisani-Ferrym si můžete poslechnout na Rádiu Česko, po zprávách, které začnou v 15:30.
