Jednání o bankovním dohledu prý nejvíc komplikovala otázka hlasování v EBA
Na dlouhém jednání ministrů financí zemí Evropské unie, jejímž závěrem bylo schválení dohledu nad evropskými bankami ze strany Evropské centrální banky (ECB), měla Česká republika dvě hlavní témata. Prvním byly hlasovací systémy v European Banking Authority a druhým deklarace, že dohled není podnětem k přeměně bankovních dcer na pobočky.
Jednání ministrů financí zemí Evropské unie či jejich zástupců skončilo dohodou o vzniku jednotného bankovního dohledu. Na banky v eurozóně by měla dohlížet Evropská centrální banka.
„Bylo schváleno to, že se to bude týkat jenom větších bank, jejichž kapitál je přes 30 miliard eur, nebo bank, jejichž kapitál je tak velký, že přesahuje 20 procent HDP té dané členské země,“ vysvětlil náměstek ministra financí Tomáš Zídek.
Jednání trvalo více než 14 hodin, dohodu o supervizi tweetoval eurokomisař Michel Barnier kolem půl páté ráno.
„Nejvíc komplikovala ta jednání dohoda o hlasovacích systémech v EBA, European Banking Authority, která je vlastně vedle Evropské centrální banky druhou institucí, která má významný podíl na tom dozoru. Tam se dohadovalo o principech hlasování a také tahle diskuze o tom, které banky by měly pod dozor spadat a které ne, ta byla také velmi obtížná, protože malé státy jako Malta vyžadovaly jiné zacházení,“ řekl Zídek.
Nejdůležitější požadavek z pohledu České byla podle Zídka právě otázka hlasování v EBA.
„Tak aby i země stojící mimo eurozónu měly možnost se vyjadřovat k návrhům této instituce, případným změnám v systému finančních trhů. To se podařilo, protože tam s námi od začátku stály členské státy jako Velká Británie, Švédsko,“ řekl Zídek s tím, že díky prosazení hlasování dvojí prostou většinou budou mít i nečlenské státy eurozóny významné postavení.
Po nočním jednání se státy EU dohodly na podobě jednotného dohledu nadbankami
Číst článek
Další požadavek České republiky byla otázka postavení národních dozorových orgánů při rozhodování o přeměně dceřiných bank na pouhé pobočky.
Česko si vymohlo takzvaný „recitál“, v němž se konstatuje, že regulatorní změna není podnětem navíc k tomu, aby se banky vlastněné zahraničními bankami transformovaly z dcer na pobočky.
Taková přeměna je však právo vlastníka a Česká národní banka tomu nemůže zabránit ani dnes.
O novém jednotném bankovním dohledu v EU mluvil v Odpoledním Radiožurnálu zahraničněpolitický komentátor ČRo Milan Slezák
„To je pravda, ale samozřejmě má možnost na svém území toho daného státu určitými zákonnými nástroji tomu bránit, kdežto pokud by to bylo na centrální úrovni dozorováno a povoleno tou novou dozorovou organizací, tedy ECB, tak je to pro ně složitější,“ řekl Zídek.
Význam politické deklarace vidí spíš v budoucnu.
„My jsme získali politickou záruku v tom smyslu, že národní dozorový orgán do toho má co mluvit, ta záruka zatím není legislativní, ale komise přislíbila, že v budoucnu bude uvažovat o možných formách, jak zajistit lepší postavení národních dozorových orgánů v těch dalších legislativních krocích, které budou navazovat,“ dodal Zídek.
