Jednotná sazba DPH by mohla začít platit už od října
Jednotná sazba DPH 20 procent by měla začít platit co nejrychleji. Pravděpodobně už od posledního čtvrtletí letošního roku. Shodli se na tom ekonomičtí ministři vlády. Zároveň se domluvili, že děti by v budoucnu mohly přispívat svým rodičům na důchod.
V praxi by to fungovalo tak, že tři procenta z odvodů by si mohli lidé přeposlat do penzijního fondu a jeden procentní bod ve prospěch svých rodičů. Tuto možnost bude podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09 možné využít všeobecně.
„To znamená, že každý poplatník, každý, kdo odvádí ze své mzdy sociální pojištění, bude moci přesměrovat odvod do státního průběžného systému ve výši jednoho procenta z vyměřovacího základu směrem ke svým rodičům, pokud budou ve starobním důchodu,“ upřesnil Drábek.
Krok uvítaly hlavně Věci veřejné, které volaly po mezigenerační solidaritě. Další parametry důchodové reformy jsou stejné tak, jak už je ministři představili. Tedy dobrovolné spoření v penzijních fondech a získání prostředků do státní pokladny právě pomocí sjednocení sazby DPH.
Premiér Petr Nečas zopakoval, že všechny prostředky, které státní pokladna sjednocením DPH získá, použije na reformu penzí. „Veškeré prostředky, které budou získány sjednocením sazeb daně z přidané hodnoty, budou využity důsledně a výlučně pouze v rámci důchodové reformy a v rámci důchodového systému,“ zdůraznil premiér.
ČSSD je proti jednotné DPH
Jednotná sazba DPH by se podle ekonomických ministrů vlády neměla vztahovat pouze na základní potraviny, jako jsou mléko, brambory, chléb, ryby, zelenina, potraviny pro diabetiky či pro bezlepkovou dietu.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a ředitel společnosti Partners Tomáš Prouza v odpoledních Ozvěnách dne.
Právě jednotná sazba DPH vadí sociálním demokratům. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach vládě vytýká, že dopadne na rodiny s dětmi a penzisty. „Myslím, že to je jen zástěrka jak do rozpočtu získat více peněz a paradoxně je vybrat od rodin s dětmi, seniorů, zdravotně postižených,“ řekl Škromach.
Podle něj není ani zcela jasný účel použití takto vybraných peněz. „Protože určitě do té doby nepůjdou na důchody jako takové, což ukazují i propočty. Ty dneska říkají, že zvýšení by výrazným způsobem posílilo státní rozpočet, ale na důchody by bylo potřeba daleko méně prostředků,“ dodal místopředseda ČSSD.
Peníze na reformu z privatizace
Velmi kriticky ohledně záměru zvýšit spodní sazbu DPH se také vyslovil například ekonom a ředitel společnosti Partners Tomáš Prouza: „Zůstává několik základních otázek. Tou první je, proč zvyšovat DPH o rok a čtvrt dřív, než reálně začnou mizet peníze z průběžného systému tím, že někteří lidé přejdou. Velkou otázkou také je, proč se zvolila tato výše. Vláda ještě neukázala, jak peníze využije, jaká část půjde na jakou aktivitu.“
Dosud se navíc podle Prouzy mluvilo o tom, že reforma důchodů bude financována z privatizace nebo případně ze zisků společnosti ČEZ. To ale podle Drábka nikdo nezpochybňuje. „Všechny výnosy ze státního majetku se vláda zavázala využít pro financování důchodové reformy. A to platí,“ řekl Drábek.
Nesouhlasí ani s tím, že by vláda jasně nedefinovala jaká část peněz půjde na jakou aktivitu. „Z přibližné částky 57 nebo 58 miliard naprosto jednoznačně půjde 20 miliard na prorůstová opatření, 6 miliard půjde na propopulační opatření. Z druhé části bude financován deficit důchodového účtu, který se už dnes pohybuje kolem 30 miliard korun ročně a zároveň to bude právě polštář pro nástup důchodové reformy,“ uzavřel Drábek.
