Jiří Rusnok: Daňový balíček je málo muziky za hodně peněz. Pro oživení ekonomiky nebude efektivní
Jaká jsou slabá místa vládního daňového balíčku? Proč v České republice stále rostou ceny bydlení? Jak se bude česká a světová ekonomika vyvíjet v příštím roce? Vladimír Kroc se ptal guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka.
Čím to, že i v krizi pokračuje enormní růst cen nemovitostí a snižuje se dostupnost bydlení?
To je zajímavý fenomén, to jsme skutečně nečekali, ale nečekali to ani naši kolegové – ze Skandinávie, z Chorvatska a z dalších zemí, kde mají podobný vývoj. Tam si myslím, že silně hraje roli určitá nedůvěra v dlouhodobou cenu ostatních aktiv, zejména finančních. Čili lidé méně důvěřují ukládání peněz někde v bankách, navíc když za ně nedostávají téměř žádný úrok, takže hledají alternativu a věří, že tou alternativou jsou investice do nemovitostí. Pokud jde o specifické důvody u nás, tak je to bezesporu velmi nízká nabídka, prostě velmi málo se v posledních letech stavělo a staví, tudíž samozřejmě při neklesající poptávce to bohužel vede k dalšímu růstu cen. Byť si myslím, že i ten je teď na svém vrcholu.
Očekáváme růst HDP o 1,7 %, to je konzervativní odhad, předestírá guvernér ČNB Rusnok
Jak odhadujete nadhodnocení cen nemovitostí?
Tam samozřejmě velmi záleží, jaké se používají parametry, je to nějaký modelový výpočet. My ale pro potřeby různých zátěžových testů v oblasti finanční stability nějaké takové výpočty provádíme. Naše výpočty v závislosti na metodě ukazují, že to nadhodnocení je někde mezi patnácti, v krajním případě až pětadvaceti procenty.
Výroky o daňovém balíčku: ‚Zaplatíme to i s úroky‘ i ‚lidé vědí nejlépe, jak naložit s penězi‘
Číst článek
Právě těch 25 %, to zní skoro až hrozivě. Existuje riziko že ta – nevím, jestli se to dá nazvat hypoteční bublinou? – náhle praskne?
To riziko se vyloučit úplně nedá, nicméně zatím si myslím, že u nás není nijak velké. Je to hodně koncentrováno do specifických lokalit, jako je Praha a některá další velká nebo atraktivní místa. A ta poptávka je tady zdá se obecně silná, obyvatelstvu se v posledních letech nominálně výrazně zvýšily úspory, protože zde silně rostly příjmy, byla vysoká zaměstnanost. Čili, úplně vyloučit se nedá nic, kdyby přišla nějaká skutečně dlouhodobě špatná hospodářská situace... což ale není v tuto chvíli hlavní scénář, všichni věříme, že po zdolání pandemie díky vakcinaci více méně začne navracet do normálu, takže to riziko bych viděl jako velmi malé.
Schillerová: Stát dal na podporu ekonomiky přes 241 miliard korun. Daňový balíček je cestou z krize
Číst článek
Uvolněná rozpočtová politika, možné zhoršení druhé či možná příchod třetí vlny epidemie, tvrdý brexit... jak se dá v takové bezprecedentní situaci, kdy je v každé rovnici spousta neznámých, cokoli účinně prognózovat?
Není to jednoduché, to bezesporu. Je to velká zkouška a naši kolegové z příslušných útvarů skutečně dostali letos hodně zabrat a já jim chci poděkovat, že se jim docela dařilo to v té složité situaci zvládat. Samozřejmě naše prognózy jsou relativně krátkodobé, nás zajímá nejvíc následující rok, rok a půl, protože tam cílíme rozhodnutí zejména v oblasti úrokových sazeb. A pak pracujeme s různými scénáři: máme základní scénář, ale pak také něco, čemu říkáme citlivostní scénáře. Jeden byl fiskální expanze, ta se víceméně naplňuje, pak jsme měli scénář dramatického zhoršení pandemické situace, která se naštěstí co do síly lockdownů – protože nás zajímá modelování ekonomiky – úplně nenaplňuje, i když částečně ano. Musí se pracovat s různými alternativami a ty prognózy se musí dost často aktualizovat.
Co Jiří Rusnok soudí o současné míře inflace a oslabování koruny? Poslechněte si celý rozhovor.
