Středula: Zaměstnanci přijdou s kurzarbeitem o třetinu příjmů, v Německu dostávají 100 procent

Vládní koalice se dohodla na podobě takzvaného kurzarbeitu, odbory ale s návrhem nesouhlasí. „Jediní, kdo to zaplatí, jsou zaměstnanci, kteří přijdou o 30 procent svých příjmů. To není dobrá volba, je to nepochopení toho, co je kurzarbeit,“ kritizuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů | Zdroj: Úřad vlády

Kurzarbeit totiž podle Středuly chrání nejen zaměstnavatele a zaměstnance, ale i další podnikatele v okolí, kteří díky státní podpoře nepocítí výpadek příjmů – protože neklesne spotřeba.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

Podle ministerstva financí by zaměstnanci dostávali 70 procent čisté mzdy za neodpracované hodiny, maximálně ale ve výši celostátní průměrné mzdy. Firmy by platily sociální odvody ze 70 procent hrubé mzdy a zdravotní pojištění z celého výdělku.

„Když už přebíráme nějaký systém, tak celý. U významné části německých firem, převážně průmyslových, dostávají zaměstnanci 100 procent mzdy,“ poukazuje šéf odborářů Středula s tím, že na výši náhrady se v Německu musí obě strany dohodnout.

Podle odborů by měl kurzarbeit přímo navázat na program Antivirus. Ten vláda plánuje ukončit už k 31. říjnu. Není ale jisté, zda zákon o kurzarbaitu začne od 1. listopadu platit.  

„Všem je přeci zřejmé, že koronavirus tu je, firmy si nemohou určit, zda jim zaměstnanci neonemocní. A protože tedy jde o vyšší moc, bylo by dobře, aby ten nástroj pokračoval, dokud nebude jiný,“ argumentuje Středula.

Dva světy

Česko se podle šéfa odborů dostatečně nepřipravilo na druhou vlnu epidemie koronaviru. Navíc zde prý existují dva světy:

„V tom prvním žijeme, jezdíme hromadnou dopravou nebo jdeme na koncert a v tom druhém chodíme každý den do práce. A ten jako by z pohledu hygieniků neexistoval. Nehovoříme o doporučeních, jak se mají chovat zaměstnavatelé a zaměstnanci, jak mají dbát na hygienická opatření, trasování ve firmách, to nikdo neřeší.“

Diskutovat by se podle Středuly mělo o tom, co jsou a nejsou ochranné prostředky, zda zaměstnavatel může jejich nošení nařídit, aniž by lidem například zajistil roušky. „Vypadá to jako tabuizované téma, ale několik milionů zaměstnanců chodí každý den do práce,“ zdůrazňuje.

„Známe příklady firem, ve kterých se objevil covid, ale přesto v nich nařídili pokračovat v práci. Přestože v nich nakažený zaměstnanec prokazatelně byl,“ tvrdí Středula.

Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Zavést by se mohl 1. listopadu a naváže na Antivirus

Číst článek

Kritizuje také, že zaměstnancům byla nařizována karanténa, ve které dostávali jen 60 procent mzdy.

Na druhou stranu ale Středula zaměstnavatele chválí za to, že se zdráhají zaměstnance propouštět, což v kombinaci s Antivirem brání růstu nezaměstnanosti. A odmítá i kritiku, že vládní program chrání již neexistující pracovní místa:

„Nikdo zaměstnavatele nenutí využívat Antivirus. Pokud vidí, že se situace na trhu zcela změnila, nemusí žádat o nic a bude restrukturalizovat. Jsme rádi, že Česko má stále nejlepší míru nezaměstnanosti v Unii a byli bychom rádi, aby se to udrželo, protože je to dobrá příprava na dobu po pandemii,“ uzavírá.

Jan Bumba, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme