Kalousek: Daň z finančních transakcí je jeden z nejhorších nápadů
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ohlásil daň z finančních transakcí. Podle něj je načase, aby finanční sektor přinesl společnosti svůj příspěvek. Komise si od tohoto kroku slibuje příjmy ve výši kolem 55 miliard euro ročně.
Rozhodující slovo při rozhodování o dani z finančních transakcí budou mít vlády členských států Evropské unie.
Už teď je ale zřejmé, že ji nepodpoří Britové. Ministr financí George Osborn je toho názoru, že by daň odlákala z Evropy investory a ohrozila zájmy londýnského City, kde se odehrává většina evropských transakcí.
Proti zdanění bank je i premiér Petr Nečas a na nevýhody upozorňuje také ministr financí Miroslav Kalousek:
„Jsem přesvědčen, že z hlediska konkurenceschopnosti evropského hospodářského prostoru je daň z finančních transakcí jeden z vůbec nejhorších nápadů, jaké mohly padnout.“
Pokud by byly finanční transakce zdaněny, Kalousek je přesvědčen, že se jejich většina ke škodě všech jednoduše přesune mimo evropský hospodářský prostor, kde dani podléhat nebudou. Transakce, které by se přesto odehrávaly v Evropě, by pak podle ministra financí stejně dopadly na konečné spotřebitele finančních a bankovních produktů.
Německo, se kterým Česká republika převážně obchoduje, zavedení daně podporuje. Kalousek si ale nemyslí, že to představuje důvod, proč by měla česká vláda transakční daň také podpořit. Daň je prý totiž především politikum.
Populistické výroky
„Ty země, které musely významně kapitalizovat své bankovní systémy, a to Německo bylo a Francie to byla také, tak jejich politici velmi těžko odolávají takovémuto pokušení říct lidem, jako že jim banky peníze vrátí, i když sami dobře vědí, že to úplná pravda není,“ reaguje Kalousek na Barrosovy výroky, které označuje za populistické.
Česká republika byla podle Kalouska jednou ze tří zemí OECD, která svůj bankovní systém kapitalizovat nemusela, proto není nutné tento argument používat.
„Každá měnová unie musí mít dva regulátory, regulátora veřejných peněz, což je ministerstvo financí, a regulátora privátních peněz, což je centrální banka. Eurozóna je od začátku postavena jenom na jedné noze, na centrální bance, a chybí tam druhý regulátor,“ vyjadřuje se Kalousek k současné krizi eurozóny.
Evropští politici se teď proto snaží zavést druhého regulátora, což je ovšem podle Kalouska citlivý problém, protože hraničí s výrazným oslabením rozpočtových pravomocí národních vlád, tedy k oslabení národní suverenity.
