Kalousek navrhne snížení daní na úroveň před krizí. Populismus, zní od oponentů
Daň z přidané hodnoty na stejné úrovni jako před rokem 2012. Právě takový návrh chce předložit předseda opoziční TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Změny podrobně představí ve středu dopoledne v Poslanecké sněmovně. Nižší DPH by uvítali hlavně obchodníci. Podle oslovených ekonomů jde ale pouze o předvolební gesto.
Vyšší sazby DPH o jedno procento prosadila vláda Petra Nečase kvůli ekonomické krizi. Šéfem státní pokladny byl tehdy právě Kalousek (TOP 09). Sazby DPH se zvýšily o jeden procentní bod na 15 a 21 procent.
Vláda zavedla i sedmiprocentní zdanění nadlimitních příjmů. Kalousek ale upozornil, že vyšší DPH bylo jen na omezenou dobu.
Kalousek navrhne snížení daní na úroveň před krizí. Opatření by pomohlo obchodníkům. Podrobnosti zjišťovala Barbora Kladivová
„V době hospodářské krize jsme požádali veřejnost o zdrženlivost v příjmech a uzákonili jsme řadu úsporných opatření, která ale byla časově limitovaná. Některá zvýšení daní byla uzákoněna tak, že automaticky končí k určitému datu, k 1. 1. 2015 nebo k 1. 1. 2016,“ upřesňuje Kalousek.
Časové omezení vyšších daní ale současná vláda zrušila, což by chtěl šéf TOP 09 změnit. A dovysvětluje, jaké daně by podle jeho návrhů měly opět klesnout. „Týká se to solidární přirážky, týká se to sazeb DPH, týká se to zdravotního pojištění,“ vyjmenovává exministr financí.
Podle předsedy sněmovního rozpočtového výboru Václava Votavy z ČSSD jde ale ze strany Miroslav Kalouska jen o populistický krok.
„Myslím si, že je to od pana bývalého ministra Kalouska trošku pokrytecké. Ten návrh se z jejich strany opakuje po celé volební období. Současná koalice se vydala cestou snížení, kdy jsme zavedli třetí sazbu DPH. Koalice ale není nakloněna tomu, abychom i nadále snižovali daň z přidané hodnoty,“ říká Votava.
Vládní koalice tak návrh nejspíš nepodpoří. A to včetně hnutí ANO, které proti snižování daní není. „Máme podepsanou koaliční smlouvu a my jsme zvyklí ji dodržovat. Pokud bychom byly nejsilnější vládní strana, tak samozřejmě naším cílem je snižovat daně,“ vysvětlil před časem v České televizi místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
Nižší DPH by uvítali obchodníci. Zlevnilo by zboží?
Změnu v daních chce bývalý ministr financí Kalousek předložit ve druhém čtení novely zákona o daních. Sněmovna by se jí zabývat koncem listopadu. Podle Františka Bostla, hlavního ekonoma finanční skupiny Chytrý Honza, ale návrh na snížení daní není logický.
„Snižování daní má přicházet v období ekonomického poklesu nebo zhoršujícího se růstu tak, aby tento růst byl podpořen právě tím, že úspory na daních se nevyužijí k nějaké spotřebě, tedy k investicím. Otázkou ale je, jestli by to pomohlo ekonomice, protože volných peněz na trhu a finančních zásob mají domácnost i firmy kvanta,“ poznamenává Bostl.
V současné době platí v Česku tři sazby DPH - 21procentní, snížená 15procentní a třetí 10procentní na knihy, léky a nenahraditelnou dětskou výživu. Od prosince můžou s nižší, tedy 15procentní DPH, nově počítat stravovací služby.
Nižší DPH navíc podle něj zboží lidem nezlevní. „Takový závěr by z toho rozhodně nevyplynul. Pouze by vzrostla marže obchodníků, marže výrobců zboží a dodavatelů služeb,“ dodává Bostl.
S tím, že by se obchodníkům zvýšila marže, zásadně nesouhlasí prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. „Obchodníci mezi sebou velmi tvrdě konkurují a v tomto případě to není otázka marže obchodníků, ale otázka DPH. Obchodníci si svojí marži řídí podle své vnitřní strategie a tu marži musí držet tak, aby byli konkurenceschopní,“ popisuje Nováková.
Nižší sazbu DPH by uvítali hlavně obchodníci. Třeba potraviny by podle Novákové byly levnější. „DPH na potraviny máme snad druhou nejvyšší v Evropské unii a samozřejmě to má poměrně výrazný vliv na ceny potravin,“ podotýká Nováková.
Naopak třeba na ubytování by podle prezidenta Svazu hotelů a restaurací Václava Stárka zákazníci neušetřili. Výhodou by ale byla pro celé restauratérské a hoteliérské odvětví.
„V každém případě by mělo velký dopad na ekonomiku těch zařízení, respektive na zaměstnanost a volná pracovní místa. K tomu došlo i v Německu. Při snížení DPH tam vzniklo něco málo přes 7,5 tisíce nových pracovních příležitostí,“ upozorňuje Stárek.
