Kalousek pochybuje o efektivitě rozšíření Temelína. Jste účetní a ne státník, oponuje Nečas

Do sporu o Temelín se dostali předseda vlády Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek. Nečas přímo v jihočeské elektrárně zopakoval, že výstavba dvou nových bloků je nutná pro energetickou bezpečnost. Podle Kalouska by se ale měla brát v úvahu i efektivnost takové investice. O její návratnosti totiž není přesvědčený ani ČEZ, který žádá státní garance.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Petr Nečas při návštěvě jaderné elektrárny Temelín podpořil stavbu dalších dvou bloků | Zdroj: ČTK

Rozšíření elektrárny se podle ministra financí kvůli nesprávnému odhadu vývoje na energetickém trhu nemusí vyplatit. Ceny elektřiny jsou podstatně nižší, než se předpokládalo – za poslední dva roky klesly o třetinu.

„Pokládám za svoji povinnost jako ministr financí nasvítit tuto investici z hlediska efektivity. Naprosto respektuji, že existují ještě jiné priority, jako je energetická bezpečnost země. Ale pokud Temelín opravdu efektivně nevychází, tak je namístě diskuse, zda tu energetickou bezpečnost nezajistit jinak,“ upozorňuje Kalousek.

Přehrát

00:00 / 00:00

O efektivitě rozšíření Temelína mluvil ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 a ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba z ODS

Energetická skupina ČEZ navíc požaduje od vlády garance státní podpory. „ČEZ je společnost kótovaná na burze a může jít jenom do takových investic, které jsou návratné. Kdyby to bylo bez jakýchkoli pochybností, tak by ČEZ nepožadoval garanci od státu – ať už takovým nebo onakým způsobem, minimálně v podobě garantovaných cen,“ vysvětluje ministr.

Premiér Petr Nečas ale trvá na tom, že rozšíření této jaderné elektrárny je klíčové pro energetickou bezpečnost Česka. Po dnešní návštěvě Temelína prohlásil, že je rozdíl mezi účetním a státníkem, kterého zajímá i to, co bude země potřebovat za několik let.

„Vždycky je velký rozdíl mezi účetním, který je schopný svým duševním obzorem dosáhnout maximálně roční účetní uzávěrky maximálně horizontu jednoho volebního období, a státníkem, který přemýšlí, co se se zemí bude dít například okolo roku 2030,“ řekl v narážce na Kalouskova slova Nečas.

Rozšíření Temelína o další dva bloky by mělo stát 200 až 300 miliard korun, stavba by mohla být dokončena v roce 2025. Do soutěže se přihlásil japonsko-americký Westinghouse a rusko-české konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. Třetí firma, francouzská Areva, byla z tendru vyloučena. O vítězi chce ČEZ rozhodnout na podzim.

„Je potřeba si položit otázku a současně odpověď, co udělat s tím, když do roku 2020 bude odstaveno 1800 megawattů uhelných elektráren, co udělat s tím, že český průmysl je velmi silně závislý z hlediska své konkurenceschopnosti na cenách elektrické energie. Tímto způsobem musí uvažovat státník,“ řekl premiér.

„Je to opravdu věcná a ekonomická diskuse. Trochu mě mrzí, že ji pan premiér zatěžuje invektivami,“ komentoval Kalousek. „Otázka je, jaký je rozdíl mezi budoucími tržními cenami a cenami garantovanými, které by museli platit české domácnosti a čeští podnikatelé. Museli by možná platit tolik, že by to snížilo konkurenceschopnost České republiky,“ varuje ministr financí.

Ministr Kuba: Trh s elektřinou nefunguje

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby z ODS je však nutné posuzovat investice do rozšíření Temelína z dlouhodobějšího pohledu, nikoli jen podle současných cen energie, které jsou značně deformované.

„Bavíme se o investici, která je na zhruba 50 nebo 60 let a je velmi těžké ji posoudit v této chvíli, v situaci, kdy vycházíme z nějaké aktuální ceny na trhu elektrické energie, protože v Evropě už v podstatě trh přestal fungovat. To, že je dnes na trhu elektřina jakoby laciná, je právě proto, že všichni dotujeme obnovitelné zdroje,“ upozorňuje Kuba.

„Pokud bude takto Evropa pokračovat, tak naprosto žádný investor není schopen postavit nový zdroj, aby byl relevantně návratný,“ tvrdí ministr průmyslu a obchodu.

Elektřina. Ilustrační foto | Foto: Tomáš Adamec

Jen na obnovitelných zdrojích podle něj nemůže český průmysl fungovat. I v Německu, které opouští jadernou energetiku, vyrůstají nové paroplynové či uhelné elektrárny, aby měly podniky garantovaný dostatek elektřiny i v době, kdy obnovitelné zdroje nefungují.

„Potřebujeme dostavět Temelín, pokud nechceme dále využívat uhlí, které je nejlacinější. To, co dnes vrací konkurenceschopnost do Spojených států, jsou objevy břidličného plynu. Vrací se tam průmysl, energetika najednou začíná fungovat. Evropa bude muset přiznat, že je vystavena velmi laciné energii ze Spojených států a velmi laciné pracovní síle na východě,“ říká Kuba.

Výroba elektřiny v jaderné elektrárně Temelín (2000 - 2012) | Foto: ČTK

Veronika Sedláčková, Mirko Kašpar, Martin Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme