Zaměstnanec přijede se země, kde je výskyt koronaviru a zaměstnavatel ho vyzve, aby zůstal doma. Odborník na pracovní právo Jaroslav Stránský Radiožurnálu řekl, žev některých případech může zaměstnavatel takový krok udělat. Explicitní právní úprava ale neexistuje. Preventivní opatření je takzvaně „překážkou ve výkonu práce“ a odměnu hradí zaměstnavatel. Pokud je člověk v karanténě nařízené hygienickou stanicí, je to stejně jako na nemocenské.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 17:48 6. března 2020 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Co o této situaci říká zákon, pokud jde o vztah zaměstnance a zaměstnavatele? Za jakých okolností může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci, aby nejezdil na určité místo?
To je dost choulostivá záležitost, protože se tady bavíme o soukromé sféře zaměstnance a nemáme nějakou explicitní úpravu, která by umožňovala přímo zaměstnavateli stanovit pravidla ohledně toho, kam zaměstnanec může a nemůže jezdit, a co má, nebo nemá dělat v době svého volna. Na druhou stranu samozřejmě zaměstnanec je povinen dbát oprávněných zájmů zaměstnavatele, a to i v době svého volna.

Když tohle zhodnotíme a pokusíme se uplatnit nějaký princip přiměřenosti, tak já docházím k závěru, že v té současné situaci vzhledem k povinnostem zaměstnance, je třeba opravdu dbát na pokyny zaměstnavatele. Preventivně zaměstnavatel taková opatření stanovit může, pokud byl vyzván a pokud opatření budou opravdu přiměřená.

A jak je to naopak? Může zaměstnanec po takovém prohlášení premiéra požádat o home office (práce z domova, pozn. red.), protože byl v Itálii? 
Pokud se opravdu jedná o nejrizikovější regiony, měl by zaměstnanec - pokud se z takového regionu vrací - splnit povinnost to ohlásit Krajské hygienické stanici. Myslím, že by to měl v tu chvíli oznámit i zaměstnavateli vzhledem k dalším okolnostem. Konkrétně práce z domova nebo nějaká jiná forma řešení je otázkou té konkrétní individuální situace. Je potřeba si říct, že ne všechna povolání lze vykonávat z domova. A obecně o výkonu práce z domova by měl fungovat smluvní princip, takže se ty strany musí dohodnout.

Kdo během preventivní karantény, tedy v případě, že se dotyčný nesetkal s nakaženým člověkem a není sám nemocný, nebo zatím nemá příznaky, zaměstnanci kompenzuje plat nebo mzdu?
Zaprvé je potřeba říct, že pojem karanténa užíváme spíše v uvozovkách, protože pokud tím máme namysli nějaké rozhodnutí zaměstnavatele, který člověku říká, raději zůstaň doma, tak to není karanténa v právním smyslu. Je to skutečně takové preventivní opatření zaměstnavatele. A bude záležet na tom, jak konkrétně se to vyřeší. Pokud se ty strany dohodnou na výkonu práce z domova, tak tady není co kompenzovat, protože zaměstnanec pracuje a dostává za práci normálně zaplaceno.

V případě, že zaměstnavatel nechá zaměstnance takzvaně doma, uplatňuje se něco, čemu říkáme překážka v práci na straně zaměstnavatele. Čili zaměstnavatel se rozhodne o tom, že zaměstnanci nebude přidělovat práci. Pak má zaměstnanec má podle Zákoníku práce právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši až 100 procent průměrného výdělku. Ekonomické břemeno svého rozhodnutí ponese zaměstnavatel.

Babiš doporučil lidem nejezdit do Itálie. ‚Absurdní, možná likvidační,‘ říká Papež za cestovní kanceláře

Číst článek

Takže v každém případě platí zaměstnavatel. Ať už home office nebo to, že nařídí zaměstnanci zůstat doma i bez home office.
Dalo by se to tak říct. U home office se nebavíme o žádné kompenzaci. Tam se bavíme normálně o mzdě za vykonanou práci. Pokud by šlo o skutečnou karanténu, rozhodnutím krajské hygienické stanice by bylo uloženo nějaké izolační opatření nebo nějaké takové karanténní opatření, tak tam se to kompenzuje stejně jako dočasná pracovní neschopnost.

Čili v prvních 14 dnech náhrada od zaměstnavatele a potom nemocenské jako dávka ze systému nemocenského Kdyby to byla překážka v práci, říká se preventivní karanténní opatření, kdy zaměstnavatel raději nechá zaměstnance doma, tak pak to bude muset taky zaplatit.

Co hrozí tomu, kdo nedodrží nařízení zaměstnavatele, třeba neohlásí, že se vrátil severní Itálie, i když třeba nešlo o ten nejmenovaný kritický region. Na kolik je tedy toto nařízení závazné v případě nějakého sporu.
To lze těžko předjímat. Skutečně by záleželo na konkrétních okolnostech a konkrétním sporu. Bavili jsme se o tom úvodem. Pokud opravdu zaměstnavatel nepřekročí meze nějaké přiměřenosti a stanoví opatření, ke kterému byl vyzván, tak to závazné nějakým způsobem je, a mohly by z toho být nějaké sankce. Ale třeba by záleželo na tom, co konkrétně by se stalo a v čem konkrétně by spočívalo opatření zavedené zaměstnavatelem.

Věra Štechrová, ban Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít