Kdo je nový šéf Evropské centrální banky?
Jean-Claude Trichet se 1. listopadu stal v pořadí druhým šéfem v historii Evropské centrální banky. Jeho cesta na tento vysněný post v mocné měnové instituci ovšem nebyla jednoduchá. Nejdřív musel vysvětlovat, že neměl prsty v maskování obrovských ztrát banky Crédit Lyonnais v 90. letech. Pařížský soud ho uznal nevinným letos 18. června, a odstranil tak největší překážku, která Trichetovu nominaci brzdila. Teď se tedy tento respektovaný odborník ujímá své nové role.
Komplikace
Trichet na prestižní místo šéfa Evropské centrální banky čeká už dlouho. Vznik ECB před pěti lety provázela dramatická politická tahanice. Němci si vybojovali sídlo banky, kterým se stal Frankfurt. Francouzi chtěli naopak post prezidenta a vehementně prosazovali na toto místo Tricheta. To ovšem zpočátku nechtěli Němci dopustit, a tak byl východiskem ze zapeklité situace kompromis: šéfem se stane neutrální Nizozemec Wim Duisenberg. Ovšem v polovině standardního osmiletého funkčního období odstoupí a vystřídá ho Trichet. Jenomže Trichetovi do toho právě v době střídání přišly oplétačky se soudem. Musel vysvětlovat, že se coby vysoký úředník ministerstva financí nepodílel na krytí ztrát banky Crédit Lyonnais na začátku 90.let. Tento starý bankovní skandál, na který doplatili ze svých kapes francouzští daňoví poplatníci, ho málem stál životní job. Paříž mezitím napjatě čekala, jak všechno dopadne, protože neměla jiného silného kandidáta. Trhy byly nervózní. A tak Wim Duisenberg, který chtěl původně odejít letos v červenci, slíbil, že vydrží, dokud se celá věc nevyřeší. 18.červen rozhodl. Soud Tricheta očistil a hned vzápětí - několik dní poté - na summitu v řeckém Porto Karras Evropská rada na naléhání francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca dospěla k politické dohodě, že novým šéfem banky bude skutečně Trichet. Po několikaměsíční schvalovací proceduře tak teď usedá do svého křesla.
Dědictví po Duisenbergovi
Pan Euro - tak se říkává Wimu Duisenbergovi, který se do historie zapíše coby vůbec první prezident Evropské centrální banky. Stál u toho, když si Evropané ve dvanácti zemích vyměňovali v peněženkách staré národní peníze za eura a byl neúnavným propagátorem nové jednotné měny. Zpočátku ho na novém postu přijímali ekonomové poněkud rozpačitě. Nejvíc mu vytýkali jeho nemluvnost a schopnost mystifikovat. Obvyklou vlastnost centrálních bankéřů - tedy mlčenlivost - dovedl do extrému. Postupně si ale vydobyl důvěru. Většina ekonomů se shoduje, že banka si coby mladá instituce si rychle poměrně rychle získala dobrou pověst. Tak to vidí i analytik Mojmír Hampl z České spořitelny.
"Podařilo se mu vybudovat kredit nezávislé měnové instituce, která se nenechává ovlivnit politikou. V čem naopak by mohl Trichet práci ECB vylepšit, to jsou podle mého názoru dvě oblasti. Jednak komunikace. Duisenberg určitě nebyl žádný skvělý komunikátor, často dával prohlášení, která mátla trhy. Druhou oblastí je transparentnost rozhodování ECB. V průhlednosti rozhodování má banka ještě určitě deficit. A pokud by tady Trichet přišel s nějakými změnami, bylo by to určitě dobré."
Jaký bude Trichet?
Jean-Claude Trichet se ke své profesi dostával trochu oklikou. Je synem profesora antických dějin a sám nejdřív vystudoval důlní inženýrství. Jeho další štací ale byla ENA - tedy prestižní francouzská škola, která je líhní tamní politické a ekonomické elity. Následovalo dlouhé období na ministerstvu financí a v roce 1993 se stal guvernérem francouzské centrální banky. Za tu doby se získal velmi dobrou odbornou pověst. I když se může zdát být vyloženě mužem Paříže, jeho vztahy s prezidentem Jacquesem Chiracem nejsou nijak růžové. Většího uznání než doma se mu dostává v zahraničí. Američané mu nabídli, aby se stal šéfem Mezinárodního měnového fondu, ale on sám víc toužil po postu prezidenta ECB. Je považovaný a perfekcionistu a vůdce. Je velmi komunikativní, má charisma a dobré diplomatické schopnosti. Tedy všechny předpoklady k tomu, aby dostál přání trhů a lépe navenek prezentoval činnost banky. Za ideálního člověka pro toto místo ho považuje společně s mnoha dalšími mimojiné i šéf Evropské komise (jinak profesor ekonomie) Romano Prodi. Euro podle něj bude v dobrých rukou.
"Nevidím lepší životopis, než Trichetův pro takovou pozici. Má vynikající schopnosti i jsou za ním výsledky z působení v křesla guvernéra francouzské centrální banky. Pracoval ve velmi náročných podmínkách, kdy bylo důležité měnit strategie. Pokud jde o mě, já jsem vždycky oceňoval jeho výborné ekonomické znalosti a předpovědi."
A stylem sobě vlastním komentoval svého nástupce i odcházející Wim Duisenberg: "Myslím, že mi to šlo docela dobře. A nevidím důvod, proč jemu by nemělo."
Těžká doba
Každopádně Tricheta čeká období náročných rozhodnutí. Některé vlády budou jistě tlačit na zlevnění peněz, které by mohlo pomoct oživit chabý výkon evropské ekonomiky. Trichet nicméně dává jasně najevo, že politická přání poslouchat nebude. Vládám také nehodlá nechat procházet příliš velké utrácení. Se svým předchůdcem Duisenbergem se shoduje v tom, že by se měl jednoznačně dodržovat Pakt stability a růstu, tedy pravidla, která nutí země eurozóny k rozpočtové disciplíně (rozpočtový deficit by neměl přesáhnout 3% HDP). Ostatně Duisenberg na rozloučenou vzkázal, že právě vlády mají na svědomí nepříliš přesvědčivý výkon ekonomiky eurozóny. A že by měly dělat víc reforem a snažit se snížit rozpočtové deficity. Protože jinak by to mohlo vést ke ztrátě důvěry v projekt jednotné měny. V tom tedy bude Trichet stejný. A to i vůči rodné Francii, která je momentálně největším hříšníkem, pokud jde o porušování Paktu. V minulosti dal ostatně francouzskému prezidentovi Chiracovi rozhodně najevo, že se mu francouzský přístup k dohodnutým pravidlům nelíbí - už proto, že si Francie spolu s dalšími tato pravidla sama vymyslela.
Rozšíření eurozóny
Trichet by měl během svého funkčního období také dohlížet na to, jak vplují do eurozóny další země. Zavádění eura v budoucích členských státech Evropské unie včetně Česka, by ale podle něj nemělo být zbytečně rychlé. "Nespěchejte s přijetím eura," vzkázal těmto zemím. Přechod na společnou měnu je prý "extrémně vážnou záležitostí" a do eurozóny by proto měly vstoupit jen takové ekonomiky, které beze zbytku splňují všechna maastrichtská kritéria. Na velký spěch by totiž podle něj mohly doplatit nejen přistupující státy, ale i měnová unie jako celek.
Předsevzetí
Nezávislost, důvěryhodnost a realismus, to jsou zásady, kterými se chce Jean-Claude Trichet řídit. V čele Evropské centrální banky by měl stát příštích osm let.
