Babiš, Kellner, Křetínský... Web Dotační parazit ukazuje, kdo profituje na dotacích
Stamilionové subvence z veřejných rozpočtů nečerpají jen firmy z holdingů Agrofert a Synbiol ze svěřenského fondu Andreje Babiše, ale i společnosti z portfolia dalších tuzemských magnátů: Petra Kellnera, Karla Komárka či Daniela Křetínského. Ukazují to nově zpřístupněná data o čerpání dotací.
Zájemce o detailní informace o tom, komu vlastně české úřady vyplácejí peníze z desítek různých dotačních programů, byl až dosud odsouzen ke zdlouhavému hledání v několika navzájem nekompatibilních, neúplných a částečně se překrývajících zdrojích.
Projekt Dotační parazit, který v úterý spustil bývalý první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknech se svou neziskovou organizací Centrum of Excellence for Good Governance, to chce změnit.
Na jednom místě shromáždil data z hlavních veřejně dostupných registrů dotací, tedy z informačních systémů CEDR a DotInfo, které provozuje ministerstvo financí, z přehledu poskytnutých eurodotací, který zveřejňuje ministerstvo pro místní rozvoj a z přehledu investičních pobídek poskytnutých agenturou CzechInvest.
K tomu přidává další analytické nástroje: například vyhledávání firem založených těsně před udělením dotace nebo informaci o tom, kdo z příjemců dotací zároveň oficiálně poskytl dar některé politické straně.
Stát nemá přehled, komu dotace poskytuje
Hlavní novinkou je propojení existujících státem provozovaných databází. Spolek Good Governance si na to najal programátory, kterým podle vlastních slov za tuto práci zaplatil 140 tisíc korun. Dále do projektu investoval asi 200 dnů práce studentů a důchodců, kteří pomáhali s ručním čištěním a doplňováním dat. Podle Wagneknechta je překvapivé, že státní správa, která za informační systémy o dotacích zaplatila externím dodavatelům desítky milionů korunů, něco podobného nedokáže udělat sama.
"Existuje celá řada robustních informačních systémů, které vznikly ze zákona bez jakéhokoliv strategického nebo koncepčního rámce. Například dva obdobné informační systémy o dotacích v gesci ministerstva financí jsou provozovány na základě jednoho zákona současně," vysvětluje kořeny dnešní nepřehledné situace Wagenknecht.
"Kromě toho, že správa mnoha systémů je finančně nákladná, informační systémy spolu nekomunikují. Není možné je využít pro jednoduchý reporting ani manažerské přehledy. Stát nemá celkový přehled, koho a v jaké výši svými dotacemi podporuje," říká někdejší náměstek exministra financí Andreje Babiše (ANO).
Jeho auditorský tým tvrdil, že tendr na monitorovací systém evropských fondů MS2014+ provázelo množství závažných chyb. EK kvůli tomu v roce 2015 pozastavila platby za software, který stál 872 milionů korun. Místo původně plánovaných 85 procent zaplatila Evropská unie zatím jen 57 procent a s rozhodnutím o dalším postupu čeká na závěry policejního vyšetřování. Vážné chyby našel také Nejvyšší kontrolní úřad. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při jiné kontrole za chyby v zakázce nejprve udělil pokuty, o půl roku později jeho předseda Petr Rafaj rozhodnutí svých úředníků zrušil. Finanční úřad při daňové kontrole na Ministerstvu pro místní rozvoj nezjistil porušení rozpočtové kázně.
Čerpání eurodotací: drtivá většina nesrovnalostí se k soudu nedostane
Číst článek
Státní podpora pro bohaté
Dotační parazit, jehož název podle Wagenknechta neodkazuje ke zneužívání státní podpory, ale k tomu, že jeho systém "parazituje" na státem provozovaných databázích, nabízí zcela nové pohledy na data o dotacích: umožňuje je třídit podle dotačních programů, podle úřadu, který dotaci poskytl, podle sídla nebo právní formy příjemce.
Do vyhledávání je na rozdíl od státem provozovaných webů možné najednou zadat i více IČ (identifikačních čísel) příjemců. Jedním dotazem tak lze zobrazit všechny evidované dotace pro rozsáhlé skupiny firem, jakými jsou Agrofert a Synbiol ze svěřenského fondu Andreje Babiše, Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského, PPF Petra Kellnera či KKCG Karla Komárka.
"Z naší analýzy vyplývá, že z veřejných rozpočtů jsou systematicky podporovány velké podniky, respektive holdingy s jedním významným konečným vlastníkem, který je přímo nebo nepřímo ovládá," říká Wagenknecht.
Data stále nejsou kompletní
Ačkoli jde o zatím nejúplnější přehled poskytnutých subvencí, ani nová aplikace není vyčerpávající. Chybějí v ní například informace o příjemcích 100 miliard korun, které v rámci Programu rozvoje venkova 2007-2013 rozdělilo ministerstvo zemědělství. To totiž zveřejňuje data o příjemcích jen za poslední dva roky. Starší data z webu vždy ke konci května zmizí a jsou nahrazena novými.
"Starší data nezveřejňujeme, protože nám to evropská legislativa neukládá," vysvětlila na dotaz serveru iROZHLAS.cz postup úřadu mluvčí Vladimíra Nováková.
Dotační parazit nevidí ani údaje o dotacích poskytovaných na úrovni krajů a obcí podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
"V současné době usilujeme o začlenění dalších dotačních databází, které zatím nejsou veřejně přístupné v otevřených datech," říká Lukáš Wagenknecht.
Rozhovor s Lukášem Wagenknechtem si můžete poslechnout ve vysílání Českého rozhlasu Plus v úterý po půl dvanácté, v repríze v půl páté odpoledne.
Upřesnění 26. října 2017: V osmém odstavci jsme doplnili informace o rozhodnutích Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, o výsledku kontroly finančního úřadu a zpřesnili informace o stanovisku Evropské komise.
