Kodex etického úvěrování nabádá firmy, aby upustily od dryáčnické praxe

Ekonomické potíže vhánějí čím dál víc lidí do situace, kdy jsou nuceni řešit osobní finance půjčkou. A s tím roste i riziko, že firmy, které úvěry poskytují, zneužijí svou pozici a nebudou se zákazníky hrát fér. Na to dnes taky upozornila společnost Člověk v tísni, když prezentovala projekt, který by měl nebankovní instituce motivovat, aby se ke klientům chovaly v rámci etických pravidel.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

bankovní letáky, úvěry, půjčky | Foto: Eva Odstrčilová

„Dlouhodobě poukazujeme na problematické ustanovení rozhodčích doložek. Nicméně to není jedinou oblastí. Významné problémy jsou například v oblasti vymáhání pohledávek. To znamená pokud se společnost obrátí na externí advokátní kancelář, která vymáhá pohledávky, tak samotnou pohledávku třeba ve výši 10 tisíc korun tento vymáhací proces prodraží o dalších 20 tisíc korun. To znamená, že z původního dluhu deseti tisíc je třicet tisíc, což samo o sobě vede k výraznému sociálnímu propadu dlužníka,“ řekl analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle.

Společnost Člověk v tísni zpracovala Kodex etického úvěrování, který je podle jeho slov primárně zaměřen na firmy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle mluví o finanční gramotnost lidí v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3

„Tento Kodex tyto společnosti navádí k tomu, aby upouštěly od některých dryáčničtějších praxí,“ uvedl analytik.

V české legislativě podle něj jednoznačně chybí regulace, využívání rozhodčích doložek a vůbec regulace celého vymáhacího procesu.

„Pak by možná pomohla regulace sankcí, ale to si nemyslím, že je to zásadní. A už vůbec není důležitá regulace úroků,“ řekl Daniel Hůle.

V první řadě by se samozřejmě měli mít na pozoru sami žadatelé o úvěr. Podle analytika je ovšem finanční gramotnost lidí stále velmi slabá a o jakékoliv změně v této oblasti je podle něj možné uvažovat jen v horizontu deseti dvaceti let.

„Absolutně není reálné, že by se finanční gramotnost populace zvedla v horizontu dvou, tří nebo pěti let. To znamená, že projekty na finanční gramotnost jsou důležité, ale v žádném případě není možné jenom na tuto oblast klást to řešení. Nezbytné řešení je i v oblasti regulace,“ doplnil Daniel Hůle.

Veronika Sedláčková, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme