Koncepce dopravy je slohové cvičení, tvrdí expert. Vysokorychlostní vlaky jsou jen chimérou

Vláda bude ve středu projednávat koncepci nákladní dopravy pro roky 2017 až 2023 s výhledem do roku 2030. Dokument přitom stanovuje prioritní železniční i silniční stavby a měl by navrhovat řešení některých současných problémů. Podle Petra Šlégra z Centra pro efektivní dopravu jde ale spíše o „slohové cvičení“, které příliš inovací nepřinese.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pendolino. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

S jakými hlavními problémy se potýká nákladní doprava v Česku?

Hlavním problémem je pochopitelně objem silniční nákladní dopravy. A především to, že tento objem roste. Za posledních 15 let silniční doprava vzrostla o 50 procent. Železniční přitom naopak klesla. A s tím jsou spojené všechny problémy, jako jsou exhalace, hluk, stav silnic a podobně.

Řeší tyto problémy zmiňovaný dokument? Zdá se, že řešena je spíše železniční doprava než ta automobilová…

Ten dokument je, řečeno ošklivě, spíše takové slohové cvičení. Pojmenovává třeba některé problémy, ale řešení nenavrhuje. Slovo „mýto“, které by mělo být hlavním nástrojem regulace a převodu dopravy ze silnice na železnici, je tam zmíněno jenom jednou, a to nijak konkrétně. To ukazuje, že dokument nová řešení spíše nepřináší.

Koncepce tedy upřednostňuje silniční nákladní dopravu před tou železniční?

Bohužel, vůbec nevybočuje z trendu posledních pěti let dopravní politiky České republiky, která se v podstatě dominantně orientuje na silnici.

Je na železnici skutečně hlavním problémem konkurence osobní a nákladní dopravy, jak se z informací od ministerstva může zdát?

Pokud je železnice zastaralá, tratě mají malou kapacitu, jsou pomalé a ještě do toho soupeří osobní doprava s nákladní – to je, jako byste měli malý byt a řešili, zda si v jedné místnosti má hrát malé dítě a současně tam má jeho otec pracovat. To pochopitelně nedopadne dobře. Prvním problémem je tedy stav. Tím druhým je, že i tam, kde máme zmodernizované tratě, například až na rychlost 160 km za hodinu, vlaky jezdí zbytečně pomalu. Takže máme zastaralou síť a ještě její kapacitu nevyužíváme.

V Plzni začala oprava železničních mostů u hlavního vlakového nádraží

Číst článek

Na západ od našich hranic a i jinde ve světě je běžná vysokorychlostní železnice. Zmiňuje ji připravená koncepce?

Naše železniční sít je hustá, ale na 60 procentech tratí se dá jet jen rychlostí 40 až 70 kilometrů za hodinu, s tím tedy díru do Evropy udělat nejde. Vysokorychlostní železnice se tam zmiňuje, ale velmi okrajově, a to v podstatě jako nějaká chiméra. Přitom je naprosto odborná shoda mezi dopravními specialisty i dopravci, že potřebujeme postavit nové vysokorychlostní tratě.

Proč se ale nedaří vysokorychlostní železnici prosadit?

Chybí nejspíš vůle u manažerů na ministerstvu dopravy. Myslím, že problém není u politiků, spousta z nich ví, co na západě existuje a co bychom mohli mít. Myslím, že politiku EU blokují spíše úředníci, kteří v těchto materiálech právě vysokorychlostní tratě potlačují.

Lucie Vopálenská, ČRo Plus Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme