Končí zlatý věk stavebního spoření
Zlatý věk stavebního spoření podle všeho končí. Vláda totiž plánuje dramaticky osekat příspěvek, který lidé od státu ke spoření dostávali. Premiér Petr Nečas avizoval, že namísto tří tisíc budou spořící dostávat jen patnáct set korun.
Zatímco dosud se produkt prodával téměř sám, nyní bude pro mnohé stavební spořitelny těžké udržet se na trhu. O jejich klienty se strhne velký boj, předpovídají analytici. Otevření trhu tímto způsobem podporuje také Česká národní banka. I ta chce, aby stavební spoření, má-li existovat, mohly při splnění určitých podmínek poskytovat všechny banky.
O změnách, které pravděpodobně čekají stavební spoření, mluvila na Rádiu Česko redaktorka Markéta Bartošová.
„My jsme si vědomi, že relativně vysoká úroveň státní podpory učinila za poslední roky ze stavebního spoření produkt u něhož, zvláště s ohledem na vývoj rozpočtové situace, musely dříve nebo později vzniknout otázky, zda to skutečně představuje efektivní vynakládání veřejných prostředků,“ říká Marek Petruš z České národní banky.
Podle předsedy Asociace stavebních spořitelen Vojtěcha Lukáše ze strany pojišťoven nikdy nezaznělo, že snižovat státní příspěvek je špatné. Spořitelny chápou snahu státu šetřit, ale nesouhlasí s mírou. Padesátiprocentní snížení je podle Lukáše příliš razantní a je v rozporu s programem všech stran.
„Když se podíváme na vývoj stavebního spoření v zahraničí jako je Rakousko nebo Německo, tak tam postupem času samozřejmě došlo ke snížení státní podpory. My jsme ani v roce 2004, když došlo ke snížení státního příspěvku, tento krok výrazně nerozporovali, protože pro stavební spoření je podstatné, aby došlo k akumulaci dostatku zdrojů pro poskytování úvěrů,“ tvrdí Lukáš.
Státní příspěvek stavební spoření příliž zvýhodňoval
Naopak analytik Wood and Company Jan Tomaník si myslí, že tento krok je správný, protože ostatní instituce nabízející spoření nemohly spořitelnám díky státnímu příspěvku konkurovat. Průměrné výnosy ze stavebního spoření během vázacího období se totiž pohybovaly kolem 6 až 7 procent.
„Doposavad bylo stavební spoření jednoznačně nejvýhodnější produkt. Jakékoliv institucí nabízené spoření neboli investiční produkt s garantovaným výnosem s tím nemohlo konkurovat. Až peníze, které potenciálně klienti měli nad rámec toho, co investovali do stavebního spoření, mohlo být investováno někam jinam,“ vysvětluje Tomaník.
Šéf bankovní asociace Jiří Kunert, který je zároveň generálním ředitelem UniCredit Bank, by šel ve snaze o reformu stavebního spoření ještě dál. Hospodářským novinám řekl, že stavební spořitelny by se měly úplně zrušit. S tím ale nesouhlasí analytik z Wood and Company. Tomaník si myslí, že úplné zrušení stavebního spoření je špatné, protože motivuje lidi k pořizování a vylepšování bydlení.
Stavební spoření motivuje lidi
„Já si myslím, že to je motivace pro široké spektrum občanů, aby si nějaké peníze odkládali. Myslím si, že důležitá změna, která tam proběhne, je v účelovosti. Doposud naspořené prostředky mohli klienti používat za jakýmkoliv účelem, pokud tedy neplánovali čerpat výhodný úvěr od stavební spořitelny. Od roku 2012 se přitom uvažuje o tom, že se striktně příspěvek od státu podmíní tím, že prostředky skutečně budou využity na bytové účely: koupě bytu, stavba, koupě domu, rekonstrukce,“ dodává analytik.
I přes veškeré změny se stavební spořitelny nebojí úbytku svých klientů: „My se domníváme, že klienti nemají důvod opouštět systém stavebního spoření, poněvadž výhodnost pro klienta a možnost získání velmi výhodného úvěru je zachována. Nedomnívám se, že by mělo dojít k masivním odchodům,“ vysvětlil Vojtěch Lukáš.
