Konkurenceschopnost Česka se má dostat do 1. světové dvacítky
Snahou trojkoaliční vlády je dostat Českou republiku mezi 20 nejkonkurencepschopnějších zemí světa. Ministři posoudí strategii, která navrhuje na dvě stovky kroků. Týkají se například podpory výzkumu a vývoje, stability veřejných financí nebo zlepšení odborného vzdělávání.
„My jsme si vytknuli jako určitý slogan pro tuto naši strategii konkurenceschopnosti ‚Zpět na vrchol‘, což má ukázat, že Česká republika stále ještě je docela úspěšnou průmyslovou zemí,“ řekl Radiožurnálu ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
„V tomto ohledu nám vychází jednoznačně, že pokud neprovedeme zásadní strukturální reformy, ale v mnohem širším pojetí, než o kterých se dnes mluví, a nebudeme v nich permanentně pokračovat v příštích letech, budeme kontakt se světovou špičkou neustále ztrácet,“ upozornil.
Vládní strategii pro konkurenceschopnost Česka popsal ve Světě o osmé ministr průmyslu Martin Kocourek
Česká republika je podle něho nyní v žebříčku konkurenceschopnosti na 36. místě a to by se mělo změnit.
Jedním z pilířů strategie je budování dopravní infrastruktury, vláda přitom omezuje peníze do dopravních staveb a ministr dopravy dokonce říká, že bude muset kvůli nedostatku prostředků dokonce vrátit část peněz Evropské unii.
Kocourek v tom rozpor nevidí. „Plán se týká až roku 2020, v první řadě musíme stabilizovat veřejné finance, pak teprve můžeme přikročit k realizaci jednotlivých priorit,“ vysvětluje ministr.
Změna školství
Školský systém je jednou z největších překážek konkurenceschopnosti, jeho pozice se v žebříčku zhoršila o patnáct příček. „Chceme co nejvíce dětí předškolního věku zapojovat tak, aby byly připraveny na školní proces. Zvýšit by se také měla provázanost mezi školní výukou a praxí. Třetím bodem je spolupráce vysokých škol s podniky tak, aby se výsledky vědy a výzkumu rychleji přenášely do praxe,“ vypočítává ministr Kocourek.
V hodnocení konkurenceschopnosti sráží pozici Česka i neefektivní veřejná správa. Vlády přitom opakovaně odložily platnost tzv. služebního zákona, který by měl státní správu stabilizovat a profesionalizovat.
„Služební zákon ve starém pojetí byl velmi nákladný a neefektivní a bude nahrazen zákonem o veřejných úřednících. Co nefunguje je styk úřadů s veřejností včetně podnikatelů a riziková je také korupce,“ říká Kocourek, který si hodně slibuje především od elektronizace státní správy.
Česko nyní patří podle Globální zprávy o konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra mezi čtyřicet zemí, kde je největší překážkou podnikání právě korupce.
Česko zůstane průmyslové
Jaroslav Hanák ze Svazu průmyslu a obchodu sice směřování k high technologiím vítá, ale podle něj se nedá průmysl přestavět ze dne na den.
„Samozřejmě je k tomu potřeba připravit školství, mít vzdělané lidi. Naší základnou vždycky bude průmysl a nosný je v této fázi především automobilový průmysl. Přerod by byl dobrý, ale museli bychom na to mít lidi a vědeckou základnu a mám obavu, že až na výjimky na to připraveni nejsme,“ míní Hanák.
Na druhou stranu vládu schválí za to, že by se zdejší vývozci do budoucna mohli spolehnout na opěrné body v zahraničí. Aspoň to podle něj slibuje spolupráce ministerstva průmyslu a zahraničí.
„Filozofie vzniku 70 míst CzechTradu do dvou let ve strategických místech, především v zemích BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), ale třeba i na Arabském poloostrově či v severní Africe, je dobrá šance,“ dodává šéf Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Hanák.
