Kontrola marží svobodu podnikání neohrožuje. Do nějaké míry je to tržní řešení, míní ekonom Bittner
Státní úřady kvůli růstu cen kontrolují marže na potraviny a pohonné hmoty. Podle ekonoma Jana Bittnera nejde o ohrožení svobody podnikání. „Dokonce bych řekl, že to je do nějaké míry tržní řešení, které může podnikání i pomoct,“ uvedl odborník ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Také podle ředitele Liberálního institutu Martina Pánka kontrola marží neohrožuje svobodu podnikání. „Zatím ne, zatím vláda jen monitoruje. Ale není to asi něco, co by měla dělat vláda, která se chce prezentovat jako obhájce tržního uspořádání,“ míní Pánek, který opakuje, že kontrola marží není tržní opatření.
Státní úřady se kvůli růstu cen pustily do kontrol marží na potraviny a pohonné hmoty. Debatují ekonom a pedagog Jan Bittner a ředitel Liberálního institutu Martin Pánek
Vyšší marže reflektují zvýšené riziko na trzích a prodejci to nedělají jenom tak z plezíru, naznačuje někdejší poradce europoslanců.
„Kdyby mohli ceny navýšit třeba loni, tak by to udělali. Takže je evidentní, že reagují na nějakou situaci na trhu, protože to udělali až teď, kdy se zvýšilo to riziko. A není mi moc jasné, jak by regulace mohla pomoct podnikání. Pokud by vyšší marže přetrvala delší dobu, tak nám říká, že může přijít nová rafinerie nebo nový provozovatel čerpacích stanic a může se na ziscích taky podílet. Z dlouhodobého hlediska není možné, aby jedno odvětví bylo mnohem ziskovější než ostatní odvětví,“ míní Pánek.
„Z dlouhodobého hlediska není možné, aby jedno odvětví bylo mnohem ziskovější než ostatní odvětví.“
Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu
Z dlouhodobého hlediska to možné je, reaguje Bittner. „Ale momentálně se bavíme o krátkodobém hledisku, protože situace v současnosti není úplně běžná. A podle informací z ministerstva zemědělství nebo financí toho někteří podnikatelé zkrátka využívají. Protože můžou, protože odvětví, ve kterém podnikají, si krátkodobě není schopné poradit s takovouto situací,“ vysvětluje pedagog Vysoké školy ekonomické, který v minulosti radil premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD).
To, jakým způsobem může toto opatření pomoct podnikání v Česku, je podle něj právě prostřednictvím transparentnosti a rovných podmínek.
„Protože pokud je v nějakém odvětví vyšší ziskovost, mělo by to lákat podnikatele, aby tam vstupovali. Ale ve chvíli, kdy tuto informaci nemají, je naprosto v pořádku, aby se transparentnost zvýšila a bylo jasné, která odvětví jsou zisková. Může to pomoct i spotřebitelům, kteří by měli vědět, jestli kupují zboží s normální marží, anebo na nich někdo vydělává víc, než by musel,“ konstatuje Bittner.
Cena je určená trhem
Podle Pánka stát nemá řešit situaci ani ve chvíli, kdy marže přesáhne třeba i 255 procent, jak tvrdil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v případě uzenin. Zdůrazňuje, že cena je určená trhem.
„Stát vytváří mantinely. Když nefungují, je on ten, který může zasáhnout a nedokonalosti se pokusit opravit. “
Jan Bittner z Vysoké školy ekonomické
„Většina hráčů na trhu přebírá cenu na trhu. Samozřejmě mohou si ji snížit, ale to pak povede k tomu, že jejich produkt bude okamžitě vykoupen a všichni ostatní, na které se nedostane od toho jednoho dodavatele, budou muset nakupovat od těch, kteří cenu nesnížili. Takže nemůžeme říkat, že je nějaká marže, která musí být na všechny produkty stejná, protože tak to prostě nefunguje,“ říká Pánek.
„Nevím, proč by zrovna stát měl regulovat cenu šunky. Proč by to mělo zatěžovat ministra zemědělství nebo jakéhokoliv jiného ministra,“ dodává.
„My se ale nebavíme o cenové regulaci, ale o tom, že stát by měl upozornit na situace, kde určitá mocenská pozice na trhu umožňuje zvýšit marže tak, že to přispívá ke zhoršení inflace nebo ke zhoršení životních podmínek,“ reaguje Bittner.
Demokratický právní stát podle něj garantuje tržní prostředí, a proto má právo v určitých případech zasahovat.
„Stát vytváří mantinely, ve kterých se firmy utkávají o spotřebitele. A ve chvíli, kdy nastavené mantinely nefungují, je on ten, který může zasáhnout a nedokonalosti se pokusit opravit. V tuto chvíli to není ani o napravování nedokonalostí, protože minimálně v otázce potravinářství tušíme, že jde o strukturální problém. Mocenské nerovnováhy mezi odběrateli i dodavateli jsou dlouhodobé. Ale tady reaguje na konkrétní situaci v současnosti, kdy se na světových trzích dějí dynamické změny a stát musí hrát o něco aktivnější roli,“ míní Bittner.
Poslechněte si celou debatu. Ptá se Tomáš Pancíř.
