Už nemusíme být montovnou. Čekám velké změny v globálních řetězcích, říká ekonomka Nerudová
Česko začne snad co nevidět uvolňovat přísná opatření proti šíření koronaviru, ve kterých už žijeme téměř měsíc. Podle ekonomky a rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové má naše ekonomika velký potenciál, a to i přes velkou ránu, kterou teď dostává. „Budou muset vzniknout nové pandemické plány, nové strategické dokumenty země a to je příležitost pro zmapování našeho potenciálu a jeho využití,” řekla v Interview Plus.
„Pořád se pohybujeme v období obrovské nejistoty. Nemáme vyhráno a nevíme, jak pandemie bude dál postupovat. Jakékoli odhady jsou teď na velmi tenkém ledě, ale co dokážeme říct, je, že hrozí pokles ekonomiky o 8 až 10 % a v těch nejpesimističtějších scénářích by mohla být nezaměstnanost až u 400 tisíc lidí,“ říká v Interview Plus na Velký pátek Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity a členka nové expertní ekonomické skupiny Ústředního krizového štábu.
V tuto chvíli je prý stále prioritou vlády zdravotnictví a boj s koronavirem, ekonomika je až druhá v pořadí. „Taková rozhodnutí nedělala žádná vláda od konce 2. světové války. Domnívám se, že jde správným směrem. Všechno se nepovede napoprvé, ale naším úkolem je upozorňovat na úzká místa,“ říká členka komise a ekonomka.
Chyby? Ano, ale...
„U některých opatření, která vznikají překotně, rychle, za pochodu, jsou někdy nedomyšlené dopady. Ale jsem ráda, že třeba ministerstvo financí dvakrát přehodnotilo pomoc OSVČ, výrazně ku prospěchu věci. Ještě tady ale máme skupinu lidí samostatně výdělečně činných, která nám z toho vypadává, takže to bude ještě potřeba modifikovat,“ vysvětluje.
Druhým krokem pak bude vyhodnocení všech už přijatých změn. „Musíme najít vyvážený mix, který bude cílený, ale taky tady nemůže nastat rozvrat veřejných financí.“
Až se ekonomika dostane tzv. na první kolej „budou muset vzniknout nové pandemické plány, nové strategické dokumenty země, a to je příležitost pro zmapování našeho potenciálu a jeho využití. Jsme zemí, kde lidé teď šijí roušky, tiskou se ochranné štíty na 3D tiskárnách, na univerzitách se testují vzorky nemocných nebo se lasery řeže nano-vlákna do roušek a výpadek dezinfekce se podařilo rychle nahradit vlastní výrobou.“
Soběstačnost Evropy
Prý jsme v honbě za ekonomickým ziskem tak trochu pozapomněli na strategické materiály a výrobky.
„Řadu z nich jsme (z EU) přesunuli do zemí s levnou pracovní sílou, jako je Indie nebo Čína. Mám na mysli farmaceutický průmysl, ale i ty roušky a respirátory. Tady by unie měla sehrát roli a Evropa by měla být v některých oblastech opravdu soběstačná. Myslím, že budeme svědky velký změn v globalizovaných dodavatelských řetězcích. Ukáže se, že podnikové strategie dodávek výroby ,Just-in-time’ je sice ekonomiky perfektní, ale v době pandemie firmy nemají na skladech komponenty a tak ani nemůžou vyrábět.“
Ekonomka se domnívá, že brzy budeme svědky velkých strukturální změn, protože je dnes vidět, že se řada věcí dá dělat digitálně nebo on-line. Optimistická je díky závislosti Česka na Německu, přestože jejich ekonomové odhadují propad ekonomiky o 4–10 %.
„Ukazuje se, že Němci mají strategické plány, postupují systematicky a už teď využívají řadu nástrojů z finanční krize. Věřím, že pro nás je to navázání výhoda a i dopad krize by tak mohl být menší,“ dodává.
