Češi si během pandemie zútulňovali své domácnosti. Do úprav investovali v průměru 60 tisíc korun

Epidemie koronaviru Čechy přiměla k rekonstrukcím a zlepšování svých obydlí. Do úprav se podle průzkumu NMS Market Research pustila každá druhá domácnost. Nešlo jen o velké přestavby – část lidí, která pracovala z domova, si vylepšovala i své pracovní koutky.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Každý druhý Čech si po lockdownu pořídil domů něco nového nebo se pustil do rekonstrukce (ilustrační foto) | Foto: jarmoluk | Zdroj: Pixabay | CC0 1.0,©

Patrik zůstal v loňském roce stejně jako mnoho dalších Čechů na home office. Aby se mu dobře pracovalo, tak se pustil do úprav domácnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Češi si během pandemie zútulňovali své domácnosti. Téma pro Barboru Kladivovou

„Koupil jsem si kvalitnější stůl, lampu, a hlavně kvalitní židli na moje záda. To byl takový základ a pak jsem pokračoval v průběhu měsíců, koupil jsem si i nějaké cvičební věci. A koupil jsem si i nějaké roboty do kuchyně, abych mohl více vařit,“ přibližuje pro Radiožurnál.

Do vylepšení domácnosti investoval Patrik 25 tisíc korun. V průměru přitom Češi za renovace svých obydlí utratili ještě víc – 60 tisíc korun. Výjimkou ale nebyly ani částky nad 150 tisíc. Vyplývá to z dat skupiny ČSOB. Co nejčastěji měnili ve svých bytech a domech?

„Malování, lifestylové úpravy, drobné vychytávky, ale poměrně hodně je i nákupů vybavení do domácnosti, ať už se to týká spotřebičů, dekorací, nábytku, rekonstrukcí. Není to příliš velké, ale je vidět, že lidé si kupovali i psací stoly, kancelářské židle a další kancelářské vybavení, protože potřebovali svou domácnost dovybavit,“ vyjmenovává Jiří Feix z Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny

Statistický úřad: Nejlevněji šlo byty pořídit v okresech zasažených těžbou uhlí, nejdražší byly v Praze a Brně

Číst článek

Domácnosti měly na takové rekonstrukce ve většině případů našetřeno.

„Ukazuje to, a považoval bych to za dobrou zprávu, že určitý sektor společnosti je schopný mít úspory a v celku odpovědně je investovat. Ukazuje se také to, že spoření a spořivost není něco, co by nám nebylo vlastní,“ pokračuje Jan Sládek, sociolog bydlení z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Kdo se pustil do nákladnějších rekonstrukcí, využil například úvěrů ze stavebního spoření, bankovních půjček nebo třeba hypoték – takových byla necelá desetina.

Barbora Kladivová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme