Skiareály získají 210 až 530 korun za den. Vlekaři státní kompenzace vítají, díky nim nezkrachují

Provozovatelé vleků a lanovek budou mít za nucené uzavření nárok na kompenzaci 210 až 530 korun za den. Podpora ve formě dotace na provozní náklady se bude počítat podle míst a typu přepravních zařízení. Příspěvek bude podnikatelům náležet za období od 27. prosince do 22. ledna. Příjem žádostí do programu COVID sport III Lyžařská střediska, který v pondělí schválila vláda, by měl začít v lednu. Asociace horských středisek podporu přivítala.

Praha (Aktualizováno: 18:25 11. 1. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podpora skiareálům částečně vynahradí ztráty z uzavření lyžařských středisek kvůli opatřením proti šíření koronaviru | Foto: Marek Podhora | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Pro provozovatele vleků a lanovek je vyčleněna jedna miliarda korun, v tiskové zprávě to v pondělí uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu, které program připravilo. Na základní vleky budou moci podnikatelé na jedno místo čerpat 210 korun, na neodpojitelné lanové dráhy připadne 340 korun a pro odpojitelné lanové dráhy 530 korun za den provozu.

„Nejvyšší možná denní podpora je dále určena částkou vypočtenou jako 50 procent běžného průměrného denního nákladu provozu střediska za uplynulé tři sezony. Příjemci pak za den náleží nižší z takto vypočtených částek,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Ministerstvo průmyslu a obchodu začalo program připravovat ve čtvrtek, kdy vláda rozhodla o prodloužení stávajících protiepidemických opatření, tedy i trvání uzavření skiareálů, do 22. ledna. Ministerstvo na nastavení parametrů dotačního titulu spolupracovalo s oborovými svazy a podnikatelskými asociacemi. „Struktura částek určených na jedno místo přepravního zařízení vychází z modelových příkladů tří konkrétních středisek různých velikostí a struktur technického i technologického vybavení, a navržená kompenzace tak odpovídá všem druhům středisek s ohledem na jejich velikost a technické možnosti,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha.

Dotace z tohoto programu budou poskytovány na provozní náklady, jako jsou energie, nájmy, odpisy provozovaných zařízení či režijní náklady. Vztahovat se na něj bude takzvaný dočasný rámec Evropské komise, tedy maximální sumy na jednoho žadatele, kterou může získat z veřejné podpory. Činí 800 000 eur (asi 21 milionů Kč).

Bez dotace by nepřežili

Vlekaři věří, že se epidemická situace postupně uklidní a provoz vleků lanovek budou moci opět spustit. Kompenzaci majitelé skiareálu přivítali, vysvětluje ředitel asociace horských středisek (AHS) Libor Knot. „Přijetí kompenzačního programu pro lyžařské areály velmi vítáme. Jsme rádi, že vláda vyslyšela naše argumenty, že jsme specifický obor, který má sezonnost a vysokou nákladovost. Areálů je několik stovek a jsou v nezáviděníhodné situaci,“ řekl Knot. Jiné kompenzační programy, kde se dotace počítají podle zaměstnanců, by byly pro vlekaře podle něj jen velmi obtížně využitelné.

Lyžování v době epidemie? ‚Krkonoše nejsou Alpy, proti jaru jsme dobře připraveni,‘ říká ředitel asociace

Číst článek

Knot připomněl, že střediska byla v provozu jen devět dnů ve druhé polovině loňského prosince. „Náklady jsou přitom obrovské, jak na nájmy či splátky a leasingy, tak na provozní výdaje jako zasněžování a rolby,“ řekl. Bez státní pomoci, i když bude sanovat jen část ztrát, by byly areály podle Knota ve velkých problémech. „Mnoho z nich by to nemuselo přežít,“ domnívá se Knot.

Vlekaři jsou podle něj připraveni areály za dodržení přísných epidemických opatření opět otevřít podobně jako třeba v Rakousku. „V lednu lidí tolik nebude, nemáme ubytování, cizince, školní zájezdy. Jsme připraveni to zvládnout,“ řekl. Věří, že do 22. ledna, kdy má skončit nouzový stav, epidemie začne klesat a situace nazraje k opětovnému spuštění provozu. „Jakékoliv provozování, byť za těchto okolností, je pro nás významně lepší než v podstatě jakákoliv kompenzace. Peníze se vydělávají za provozu, a nikoli když je vypnuto,“ řekl.

Podpora v maximální výši

Za dobré považuje dojednané podmínky ředitel Ski bižu Pavel Bažant, která provozuje tři největší lyžařská střediska v Jizerských horách.

„Myslím, že je to maximum, co jsou ochotni nám dát,“ řekl. Dodal, že provozovatelé středisek požadovali vyšší kompenzace, ale vládou schválené podmínky jsou výrazně lepší než v návrhu minulý týden. Kompenzace by měla podle Bažanta stačit, aby střediska přežila, než zahájí provoz. „Abychom to ustáli, tak se řeší provozní úvěry a odklady splátek. Na to to (kompenzace) není. A pokud nás pustí a pojedeme aspoň únor, březen, tak snad ten rok vyjde,“ dodal.

Provozovatelé sjezdovek na Vysočině vesměs uváděli, že se s kompenzacemi schválenými vládou ještě nestačili seznámit. „Jsem ráda, že se aspoň pro něco rozhodli, že nějaké kompenzace budou,“ řekla Magda Vaňková, která se stará o sjezdovky v Lukách nad Jihlavou a na Křemešníku u Pelhřimova. Dodala, že vláda mohla mít návrh připravený dřív; s výrobou technického sněhu se začínalo koncem listopadu. „Strategii na to, že skiareály přeruší provoz, mohli mít už před lyžařskou sezonou a nemuseli nás nechat ve stresu,“ řekla.

Podle provozovatelů Skiareálu Lipno vládní návrh zřejmě plně nedorovná ztrátu z uzavření areálů. „Podle prvotních informací administrativa na žádání kompenzací není zrovna jednoduchá, takže si budeme muset asi najmout externí specialisty, kteří nám s tím pomohou,“ řekla za Skiareál Lipno Olga Kneiflová.

Kompenzace pro zavřené skiareály chce stát počítat z nákladů, nebo sedaček, řekl Havlíček

Číst článek

V nové zimní sezoně mohla lyžařská střediska fungovat zatím jen mezi 18. a 26. prosincem. V ČR je podle Havlíčka 450 skiareálů, jejichž činnost do státního rozpočtu ročně přináší 13 miliard korun. Zaměstnávají 45 000 převážně místních obyvatel. Ztráta kvůli uzavření činí do 10. ledna podle Asociace horských středisek jednu až 1,2 miliardy korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu do budoucna plánuje všem sportovním areálům nabídnout širší podporu. Sportoviště by tak měla snadněji dosáhnout na provozní záruky na úvěry od Českomoravské záruční a rozvojové banky.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme