Pandemie trvale změnila podobu nakupování. Lidé dělají větší nákupy, chodí méně do prodejen
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR si lidé zvykli na pandemický způsob nakupování. Vysokou míru obliby si drží především nákupy na internetu. Stále častější jsou také nákupy v diskontech, na jejichž úkor ztrácejí velké hypermarkety. Lidé totiž preferují prostory, kde se nachází méně zákazníků. Kvůli strachu z budoucnosti pak lidé odkládají nejen velké, ale i malé nákupy.
Na změny v maloobchodu kvůli koronaviru si lidé podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR zvykli, neočekává se tak návrat do doby před pandemií. Lidé stále přicházejí do prodejen méně často, ale dělají větší nákupy. Vysokou míru obliby si drží nákupy na internetu. V kamenných prodejnách Češi očekávají vysoké hygienické standardy a opatření k ochraně zdraví.
Při výběru nákupního místa je pro ně stále důležitější umístění prodejny a její dobrá dostupnost. Obchodníci momentálně bojují se strachem zákazníků z budoucnosti, kteří odkládají nejen velké ale už i malé nákupy. Zásadní tak bude, jak moc budou chtít utrácet. Na dnešní tiskové konferenci to řekli prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a za výzkumnou agenturu GfK Ladislav Csengeri.
Ekonom: Lidem v peněženkách zůstalo hodně. Na účtech mají 200 miliard navíc, které nemohli utratit
Číst článek
Vlivem pandemie 28 procent Čechů podle zjištění GfK dává přednost obchodům s nižším počtem nakupujících, vyhýbá se davům. Co nejméně prodejen navštěvuje čtvrtina lidí, stejný počet zákazníků upřednostňuje obchody, kde platí striktní hygienická pravidla. Méně frekventované časy a dny si pro své nákupy vybírá 23 procent Čechů. Tuzemští zákazníci podle GfK stále častěji nakupují v diskontech, na jejich úkor ztrácejí hypermarkety.
Kromě výhodného umístění prodejny, které je podle Gfk podstatné pro 67 procent českých zákazníků, o výběru obchodu rozhodují také z podstatné části férové ceny. Oproti loňskému roku se mezi nejdůležitější kritéria zařadila možnost bezkontaktní platby, řekl dále Csengeri.
‚Nesnesitelná lehkost utrácení.‘ Expremiér Fischer kritizuje plánovaný schodek 390 miliard v roce 2022
Číst článek
Větší chuť utrácet
Každá česká domácnost v loňském roce podle GfK uskutečnila meziročně o 16 nákupů méně. Za nákupem rychloobrátkového zboží loni podle Csengeriho každá domácnost vyrazila v průměru 300krát a utratila za něj průměrně 297 korun, zatímco v roce 2019 útrata činila 261 korun. Průměrná útrata nejvíce vzrostla u domácností, jejichž členové se cítí ohroženi krizí, a mohou si chtít vytvářet rezervy pro případ výpadků příjmů při ztrátě zaměstnání. Nákupní košík se u této skupiny spotřebitelů zvětšil zhruba o pětinu, počet těchto domácností z osmi procent v roce 2019 loni stoupl na 11 procent, v letošním roce se drží na deseti procentech.
Z bankovních analýz podle Prouzycvyplývá, že Češi si v průběhu koronavirové krize naspořili asi 330 miliard korun. Na chuť lidí utrácet budou podle něj mít zásadní vliv kroky vlády k nastavení předvídatelného a stabilního prostředí, dodal.
