V době karantény poklesly útraty v restauracích na polovinu. Nejvíce za oběd platili Středočeši

Před pandemií utráceli Češi za stravování v barech, restauracích či jídelnách průměrných 15 850 korun na hlavu ročně. Stravování a ubytování patřilo v ČR podle zjištění analytického projektu Evropa v datech mezi nejlevnější v Evropě, nejnižší částky platili hosté na Balkáně. V Česku ještě v lednu za oběd nejvíce platili Středočeši s mediánem útrat 160 korun.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Díky údajům o karetních transakcích sestavil portál také přehled o tom, kolik Češi utráceli nebo kdy obědvali, pokud se před karanténou rozhodli jít do restaurace. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Češi v restauracích utráceli 6,5 procenta spotřebních výdajů, s občasným přespáním v hotelu či penzionu to bylo 8,9 procenta. „Ve výdajích za stravování a ubytování jsme se drželi těsně nad průměrem EU. Podobný podíl ze spotřebních výdajů utráceli například Maďaři či Nizozemci. Naopak výrazně méně vydávali sousední Slováci i Němci,“ uvedla Adéla Denková z Evropy v datech.

K životu před pandemií se nejrychleji vrací ve Frýdku-Místku, ukazují data. Podívejte se, jak to vypadá u vás

Číst článek

Údaje o platbách kartou mezi klienty spořitelny ukazují, jak výrazně během karantény klesly útraty v pohostinství. „V dobách před karanténou jsme v restauracích utráceli o třetinu více než před rokem. To odráželo vysokou spotřebitelskou důvěru, růst mezd a nízkou míru nezaměstnanosti. Nicméně během karantény nastal prudký propad na polovinu loňských čísel,“ uvedl ekonom ČS David Navrátil.

V posledních týdnech karantény se propady zmírnily a byly mezi 30 a 40 procenty. Pokles útrat se neprohluboval díky tomu, že část restaurací přešla na režim výdejních okének nebo doručování jídla domů. Očekávané zlepšení situace přinesla možnost provozovat venkovní zahrádky.

„Ve srovnání s minulými týdny zaznamenaly platby kartou v restauracích v týdnu od 11. května zlepšení. Pokles se zmírnil na minus 19 procent meziročně. Za tím samozřejmě stojí otevření zahrádek,“ dodal Navrátil.

Jak vyplývá z průzkumu mezi majiteli, čtvrtina podniků se po osmitýdenním omezení provozu možná už znovu neotevře. Kvůli obavám z nákazy se navíc neočekávají návaly odpovídající polovině května z minulých let.

„I zkušenost v Číně ukazuje, že spotřebitelé jsou po znovuotevření provozoven ve službách opatrní, a aktuální vývoj naznačuje návrat k předkrizovému chování až někdy na přelomu léta a podzimu. V Praze a dalších centrech, které stojí na zájmu zahraničních turistů, bude nižší poptávka přetrvávat i kvůli omezení cestování,“ doplnil Navrátil.

Díky údajům o karetních transakcích sestavil portál také přehled o tom, kolik Češi utráceli nebo kdy obědvali, pokud se před karanténou rozhodli jít do restaurace. A to během čtyř týdnů letos v lednu v době oběda, tedy mezi 11.00 a 14.00, od pondělí do pátku.

Do obchodu bez omezení. Vláda od úterý ruší otevírací dobu pro důchodce nad 65 let

Číst článek

„Ukázalo se například, že nejdříve byli s jídlem hotoví v Pardubickém kraji, kde v průměru platili v 12.23.56. Nejpozději naopak na Karlovarsku s průměrným časem platby 12.31.50. Nejvíce za oběd platili Středočeši s mediánem útrat 160 korun. Nejméně pak lidé v Moravskoslezském kraji s mediánem transakcí 130 Kč,“ podotkla Denková.

Nejméně během oběda utráceli mladí do 17 let. Pokud platili kartou, medián jejich útrat činil 90 korun. Tyto platby také uskutečňovali ve srovnání s ostatními skupinami obyvatel později, v průměru v 12.51.27.

Naopak nejvyšší útraty kartou měli v době od 11.00 do 14.00 důchodci, a to průměrně 158 korun. Téměř polovina lednových plateb mladých do 17 let byla za fast food, ze všech věkových skupin si nejčastěji kupovali pizzu.

ČTK, vin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme