V době karantény poklesly útraty v restauracích na polovinu. Nejvíce za oběd platili Středočeši
Před pandemií utráceli Češi za stravování v barech, restauracích či jídelnách průměrných 15 850 korun na hlavu ročně. Stravování a ubytování patřilo v ČR podle zjištění analytického projektu Evropa v datech mezi nejlevnější v Evropě, nejnižší částky platili hosté na Balkáně. V Česku ještě v lednu za oběd nejvíce platili Středočeši s mediánem útrat 160 korun.
Češi v restauracích utráceli 6,5 procenta spotřebních výdajů, s občasným přespáním v hotelu či penzionu to bylo 8,9 procenta. „Ve výdajích za stravování a ubytování jsme se drželi těsně nad průměrem EU. Podobný podíl ze spotřebních výdajů utráceli například Maďaři či Nizozemci. Naopak výrazně méně vydávali sousední Slováci i Němci,“ uvedla Adéla Denková z Evropy v datech.
K životu před pandemií se nejrychleji vrací ve Frýdku-Místku, ukazují data. Podívejte se, jak to vypadá u vás
Číst článek
Údaje o platbách kartou mezi klienty spořitelny ukazují, jak výrazně během karantény klesly útraty v pohostinství. „V dobách před karanténou jsme v restauracích utráceli o třetinu více než před rokem. To odráželo vysokou spotřebitelskou důvěru, růst mezd a nízkou míru nezaměstnanosti. Nicméně během karantény nastal prudký propad na polovinu loňských čísel,“ uvedl ekonom ČS David Navrátil.
V posledních týdnech karantény se propady zmírnily a byly mezi 30 a 40 procenty. Pokles útrat se neprohluboval díky tomu, že část restaurací přešla na režim výdejních okének nebo doručování jídla domů. Očekávané zlepšení situace přinesla možnost provozovat venkovní zahrádky.
„Ve srovnání s minulými týdny zaznamenaly platby kartou v restauracích v týdnu od 11. května zlepšení. Pokles se zmírnil na minus 19 procent meziročně. Za tím samozřejmě stojí otevření zahrádek,“ dodal Navrátil.
Jak vyplývá z průzkumu mezi majiteli, čtvrtina podniků se po osmitýdenním omezení provozu možná už znovu neotevře. Kvůli obavám z nákazy se navíc neočekávají návaly odpovídající polovině května z minulých let.
„I zkušenost v Číně ukazuje, že spotřebitelé jsou po znovuotevření provozoven ve službách opatrní, a aktuální vývoj naznačuje návrat k předkrizovému chování až někdy na přelomu léta a podzimu. V Praze a dalších centrech, které stojí na zájmu zahraničních turistů, bude nižší poptávka přetrvávat i kvůli omezení cestování,“ doplnil Navrátil.
Díky údajům o karetních transakcích sestavil portál také přehled o tom, kolik Češi utráceli nebo kdy obědvali, pokud se před karanténou rozhodli jít do restaurace. A to během čtyř týdnů letos v lednu v době oběda, tedy mezi 11.00 a 14.00, od pondělí do pátku.
Do obchodu bez omezení. Vláda od úterý ruší otevírací dobu pro důchodce nad 65 let
Číst článek
„Ukázalo se například, že nejdříve byli s jídlem hotoví v Pardubickém kraji, kde v průměru platili v 12.23.56. Nejpozději naopak na Karlovarsku s průměrným časem platby 12.31.50. Nejvíce za oběd platili Středočeši s mediánem útrat 160 korun. Nejméně pak lidé v Moravskoslezském kraji s mediánem transakcí 130 Kč,“ podotkla Denková.
Nejméně během oběda utráceli mladí do 17 let. Pokud platili kartou, medián jejich útrat činil 90 korun. Tyto platby také uskutečňovali ve srovnání s ostatními skupinami obyvatel později, v průměru v 12.51.27.
Naopak nejvyšší útraty kartou měli v době od 11.00 do 14.00 důchodci, a to průměrně 158 korun. Téměř polovina lednových plateb mladých do 17 let byla za fast food, ze všech věkových skupin si nejčastěji kupovali pizzu.
