Zaměstnavatelé nesouhlasí s návrhem na den volna 16. listopadu. ‚Zaplatily by to firmy,‘ říkají
Zaměstnavatelé nesouhlasí s návrhem odborů, aby vláda na 16. listopadu, případně i na 13., stanovila den pracovního volna, což by spolu s víkendem a státním svátkem pomohlo zamezit šíření koronaviru a zlepšit situaci v nemocnicích. Obávají se toho, že by volno musely zaplatit samy firmy, které jsou nyní v tíživé situaci. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že vláda nemá legislativní rámec na to, aby zaměstnavatelům nařídila pracovní volno.
„Jakkoli chápeme epidemickou situaci, tento nápad nepovažujeme za dobrý. Pracovní volno v pondělí 16. listopadu, a ještě navíc v pátek 13. listopadu, by znamenalo vysoké ekonomické ztráty a ty by zaplatily firmy,“ řekla generální ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová.
Odboráři chtějí kvůli koronaviru dva dny pracovního volna. Další ztracené miliardy, kritizuje analytik
Číst článek
Je podle ní řada firem, které zakázky mají a nejsou schopny je kvůli výpadku zaměstnanců v karanténě dokončovat v termínu. Zbývající zaměstnanci jsou přetíženi a ve výrobě chybí pracovníci už dlouhodobě, podotkla.
Odboráři podle Hospodářské komory nenavrhli, kdo den pracovního volna zaměstnancům zaplatí. Automaticky předpokládají, že tyto dva dny pracovního volna zaplatí jako ve státní svátek zaměstnavatelé v těch firmách, ve kterých zaměstnanci stále ještě docházejí do zaměstnání.
„Vláda už zakázala mnoha podnikům a živnostníkům pracovat, nezhoršujme situaci ještě těm posledním zaměstnavatelům a zaměstnancům, kteří navzdory současné nepříznivé situaci se snaží fungovat a pracovat. Řada zaměstnanců si v pondělí stejně bere placené volno,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.
‚Kde byli odboráři?‘
Účinek navrhovaného opatření je podle něj navíc diskutabilní. „Nutno dodat, že odboráři v této krizi naprosto selhali, uvědomují si to, a proto teď v posledních dvou týdnech se snaží narychlo získat pozornost v médiích, jako třeba minulý týden obviňováním zaměstnavatelů, že údajně zakazují zaměstnancům protiepidemická opatření. Kde byli odboráři během posledního půl roku, když zaměstnanci potřebovali pomoc?“ dotázal se.
V Ústřední vojenské nemocnici pomáhají dva němečtí lékaři. Během týdne dorazí i Britové a Američani
Číst článek
Při jarní krizi, kdy zaměstnanci v obchodu často zůstali zcela bez ochranných zdravotnických pomůcek, se za ně praly hlavně zaměstnavatelské a podnikatelské svazy, dodal.
„Vidíme před sebou příležitost. Za náklady jednoho dne se získá časový úsek čtyř dnů, kdy se omezí kontakty. Ideální by bylo, když by volno bylo i v pátek 13. listopadu. Za relativně nízké náklady se tak přeruší komunitní přenos viru,“ řekl v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových vazů Josef Středula.
„Přijde mi to jako rozumný nápad, mohlo by to velmi přispět ke snížení mobility a případně zrychlení poklesu epidemie. Klíčové bude stanovisko ministerstva zdravotnictví,“ reagoval v neděli na odborářský návrh předseda Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
V pondělí ale premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že vláda nemá legislativní rámec na to, aby zaměstnavatelům nařídila pracovní volno.
