Lidé s nižšími příjmy riskují, že neuživí rodinu, když dodržují pravidla, míní ekonom Krištoufek

Rok s nemocí covid-19 ukázal, že pandemie zdaleka není jen otázkou medicíny. Zatěžkávací zkouškou procházejí školy, firmy i státní správa. „Největší hrozbu vidím v sociální rovině, tedy další rozevírání nůžek ve společnosti, protože ekonomické dopady jsou asymetrické,“ říká pro Český rozhlas Plus Ladislav Krištoufek z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

smutek – samota – deprese – nezaměstnanost – starosti

„Je třeba lidi motivovat a zajistit, že když se budou chovat odpovědně, tak za to nebudou trestáni,“ říká Krištoufek. | Zdroj: Pexels | CC0 1.0

Nízkopříjmoví jsou prý v průměru krizí postiženi více než ostatní skupiny obyvatel a přináší to i další související dopady na vzdělávání jejich dětí a podobně. Na definitivní zhodnocení dopadů je ale stále brzy:

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

„Počítá se, až když je konec. Uvidíme, kdy přijde. Zpětný pohled přichází až úplně na konci, jinak bychom se mohli v červnu 2020 bavit o tom, jaký byl vliv pandemie na českou společnost, a dnes je vše úplně jinak,“ poznamenává proděkan Univerzity Karlovy.

Zatímco na jaře se nám podařilo totálním lockdownem srazit reprodukční číslo na 0,6, nyní jsou opatření měkčí a zároveň se zde šíří nové nakažlivější mutace koronaviru. „I když by se všechno dodržovalo, tak se dostaneme na reprodukční číslo 0,9,“ shrnuje. 

2:48

Distanční výuka nebo omezení aktivit si vybírá daň na dětech. Narůstají u nich psychické potíže

Číst článek

„Jakmile nejsou lidé motivováni k tomu, aby dodržovali pravidla karantény a hlásili kontakty s nakaženými, tak pro nízkopříjmové je velmi těžké dělat vše tak, jak mají, protože pak riskují, že neuživí rodinu,“ upozorňuje ekonom a dodává:

„Je třeba je motivovat a zajistit, že když se budou chovat odpovědně, tak za to nebudou trestáni.“

Stát bez vize

Krištoufka znepokojuje vývoj státního rozpočtu, a ani ne tak výše dluhu, jako spíš jeho struktura.

„Před rokem jsme naivně doufali, že to bude cílené a na podporu dodržování opatření, ale to se neděje. Pokud se zadlužíte a má to nějaký důvod, vidíte, že vás to dostane z krize, tak jste schopen se s tím smířit. Ale když ne, tak je to problém,“ uvádí.

Souhlasí tak s názorem prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, že rozpočet nebyl připraven na krizi a že není možné vše svádět na koronavirus.

„Rozpočet se v posledních letech vezl na vlně konjunktury, byl velmi rozdavačný a počítal s dalším růstem. Nemůžete počítat s tím, že ekonomika donekonečna poroste o tři až pět procent. Bohužel takto byly ty rozpočty stavěny,“ podotýká Křištoufek.

Česku podle něj dlouhodobě chybí vize dalšího směřování, kterou by měl nastolit stát, zjevně toho ale není schopen a kráčí pouze od jednoho rozpočtu k druhému.

Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme