Lidé s nižšími příjmy riskují, že neuživí rodinu, když dodržují pravidla, míní ekonom Krištoufek
Rok s nemocí covid-19 ukázal, že pandemie zdaleka není jen otázkou medicíny. Zatěžkávací zkouškou procházejí školy, firmy i státní správa. „Největší hrozbu vidím v sociální rovině, tedy další rozevírání nůžek ve společnosti, protože ekonomické dopady jsou asymetrické,“ říká pro Český rozhlas Plus Ladislav Krištoufek z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Nízkopříjmoví jsou prý v průměru krizí postiženi více než ostatní skupiny obyvatel a přináší to i další související dopady na vzdělávání jejich dětí a podobně. Na definitivní zhodnocení dopadů je ale stále brzy:
„Počítá se, až když je konec. Uvidíme, kdy přijde. Zpětný pohled přichází až úplně na konci, jinak bychom se mohli v červnu 2020 bavit o tom, jaký byl vliv pandemie na českou společnost, a dnes je vše úplně jinak,“ poznamenává proděkan Univerzity Karlovy.
Zatímco na jaře se nám podařilo totálním lockdownem srazit reprodukční číslo na 0,6, nyní jsou opatření měkčí a zároveň se zde šíří nové nakažlivější mutace koronaviru. „I když by se všechno dodržovalo, tak se dostaneme na reprodukční číslo 0,9,“ shrnuje.
2:48
Distanční výuka nebo omezení aktivit si vybírá daň na dětech. Narůstají u nich psychické potíže
Číst článek
„Jakmile nejsou lidé motivováni k tomu, aby dodržovali pravidla karantény a hlásili kontakty s nakaženými, tak pro nízkopříjmové je velmi těžké dělat vše tak, jak mají, protože pak riskují, že neuživí rodinu,“ upozorňuje ekonom a dodává:
„Je třeba je motivovat a zajistit, že když se budou chovat odpovědně, tak za to nebudou trestáni.“
Stát bez vize
Krištoufka znepokojuje vývoj státního rozpočtu, a ani ne tak výše dluhu, jako spíš jeho struktura.
„Před rokem jsme naivně doufali, že to bude cílené a na podporu dodržování opatření, ale to se neděje. Pokud se zadlužíte a má to nějaký důvod, vidíte, že vás to dostane z krize, tak jste schopen se s tím smířit. Ale když ne, tak je to problém,“ uvádí.
Souhlasí tak s názorem prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, že rozpočet nebyl připraven na krizi a že není možné vše svádět na koronavirus.
„Rozpočet se v posledních letech vezl na vlně konjunktury, byl velmi rozdavačný a počítal s dalším růstem. Nemůžete počítat s tím, že ekonomika donekonečna poroste o tři až pět procent. Bohužel takto byly ty rozpočty stavěny,“ podotýká Křištoufek.
Česku podle něj dlouhodobě chybí vize dalšího směřování, kterou by měl nastolit stát, zjevně toho ale není schopen a kráčí pouze od jednoho rozpočtu k druhému.
