KRACHY BANK: Někteří jsou si rovnější

– Do roku 1998 měli klienti zkrachovalých bank ze svých vkladů dostat maximálně 100 tisíc. Vypláceny byly čtyři miliony. Novela pak změnila maximální hranici na 400 tisíc. Ta je dodržována – Jde o nerovný přístup. To může být protizákonné, varují právníci – První nadstandardní výplata byla provedena ve volebním roce, jsou za tím politické tlaky, tvrdí prezident Bankovní asociace

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Od roku 1992 platil zákon, podle kterého měli klienti zkrachovalých bank ze svých vkladů dostat maximálně sto tisíc korun. Přesto docházelo k výplatám až čtyř milionů. Od roku ´98 pak platí novela, která jako maximální hranici výplaty určila 400 tisíc. Ta je prozatím dodržována. Klintům Universal banky, Pragobanky a banky Moravia, které zkrachovaly až po přijetí této změny, se to ale nelíbí:

Machata: Nerad, ale musím použít obrat, že to je jak za totality. Před zákonem jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější. Klienti všech bank, tedy mimo Universal banky a Pragobanky a Moravia banky, dostali vše do čtyř milionů. A klienti Universal banky a těch zbývajících dvou jen 90 procent, maximálně 400 tisíc.

…říká Pavel Machata, předseda spolku Občané za své úspory, které sdružuje klienty Pragobanky, Moravie a Universal banky. Ti paradoxně doplatili na to, že jejich finanční ústavy nezkrachovaly už v polovině devadesátých let. Jak totiž vzpomíná poslanec a někdejší ministr financí Ivan Pilip, tehdy se k výplatám vkladů přistupovalo odlišně.

Pilip: Trochu hrálo roli to, že převládala naděje, že to byl vlastně mimořádný případ, a že nepůjde o nějaký masový jev. Proto se k tomu kroku přistoupilo.

Naivita z počátku transformace naší ekonomiky ale nebyla jediným důvodem, proč došlo k první výplatě nad rámec zákona. Svou roli podle prezidenta Bankovní asociace Jiřího Kunerta sehráli také politické tlaky. Na ty v souvislosti s výplatou klientů První slezské banky nepřímo upozorňuje i mluvčí České národní banky Milan Tománek:

Tománek: To první rozhodnutí o výplatě takto vysoké částky bylo přijato poté, co se provedla analýza a ukázalo se, že by bylo takhle vypořádáno 90 procent všech klientů banky. Já snad jenom připomenu, že tehdy to první rozhodnutí bylo provedeno ve volebním roce.

Klienty První slezské banky byli především lidé z Moravy. A právě na Severní Moravě, ve zmíněném volebním roce kandidoval předseda tehdy nejsilnější politické strany – ODS – Václav Klaus. Nejen jemu se ale spokojenost většiny zákazníků zkrachovalého finančního ústavu hodila. Přiznává to mluvčí centrální banky Milan Tománek:

Tománek: Tehdy tím základním vodítkem byla situace, kdy během poměrně krátké doby krachovaly čtyři malé banky. Převládla obrovská nedůvěra v tento sektor malých bank a tato nedůvěra byla schopna ohrozit celý tento sektor a tím i stabilitu bankovního systému jako takového. Ta nadstandardní výplata, která je čímsi nesystémovým, jistě, byla volena s přihlédnutím k zachování stability bankovního sektoru.

I tak se do problémů dostalo 15 z 18 malých bank. Krizi se nicméně podařilo na počátku druhé poloviny devadesátých let zažehnat. Přesto ještě v roce ´98 schválil parlament v rámci novelizace zákona o bankách přechodné ustanovení, které dodatečně zajistilo klientům České banky výplatu do čtyř milionů korun. Hovoří Milan Tománek:

Tománek: Já mohu obtížně specifikovat nějaké motivy poslanců v té době. Byla to poslanecká iniciativa, kdy při projednávání zákona tam bylo vloženo toto přechodné ustanovení.

Specifikovat motivy poslanců ale není až tak obtížné. V roce ´98 se totiž opět konaly volby. Výjimka ze zákona, kterou tehdy poslanci schválili, je ale nyní hlavním terčem kritiky sdružení Občané za své úspory. To poukazuje na to, že se jejich banky dostaly do problémů v témže roce, v jakém bylo přechodné ustanovení přijato. Přesto je přístup k nim rozdílný. To může být podle advokáta Luďa Krajhanzla v rozporu se zákonem:

Krajhanzl: Z hlediska Listiny základních práv a svobod, která stanoví, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech, toto považuji, že je to lehce v rozporu s tímto ustanovením. Protože klienti jedné banky na základě zákona získali lepší a výhodnější postavení než klienti ostatních bank.

Sdružení Občané za své úspory proto usiluje o to, aby bylo podobné přechodné ustanovení přijato i pro klienty Pragobanky, Moravie a Universal banky. Ti původně odkazům na v budoucnu projednávaný zákon nevěřili. Další novela zákona o bankách je ale připravená. A s ní teď podle Pavla Machaty sdružení spojuje své naděje:

Machata: Všude nám říkali, že zákon je takový, jaký je, a že se s tím nedá nic dělat. Že někdy v budoucnu se zase bude projednávat zákon, no a že jako pak je možnost se k tomu vrátit. My jsme to v té době považovali za určitou neochotu a způsob, jak se nás zbavit. Nyní se projednává zákon o bankách a tam máme šanci.

Tu přiživil místopředseda rozpočtového výboru parlamentu Jiří Václavek v květnu tohoto roku. Tehdy uvedl, že rozpočtová skupina jedná o případném odškodnění klientů některých zkrachovalých bank. Nyní podobnou možnost politici odmítají s tím, že pro podobný krok není důvod. O tom hovoří i mluvčí centrální banky Milan Tománek:

Tománek: Vždycky precedens zakládá jakousi nesystémovost do té právní úpravy a já myslím, že se velmi rychlým tempem přibližujeme ke standardní situaci a myslím, že i ta norma by měla být přijata jako standardní.

Letos se nicméně opět bude volit. Podle zasvěcených tak nelze vyloučit, že k vyplacení klientů Pragobanky, Moravie a Universal banky nad rámec zákona nakonec dojde. Pokud se tak stane, budou mít zákazníci bank, které případně v budoucnu zkrachují, opět precedens, na který se mohou odvolávat. Celá věc tak připomíná začarovaný kruh.

Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru