Krize změní v bankovním světě hodně věcí, říká partner banky Gutmann
Evropské banky jsou kvůli dluhové krizi pod tlakem. Většina z nich proto omezila své aktivity a vyčkává. Jen málokterá z nich se rozhodne pro expanzi na nové trhy. Mezi ně patří i rakouská privátní banka Gutmann, která v polovině roku vstoupila na český trh. Po Maďarsku a Rumunsku tak vsadila na další postkomunistickou zemi.
Nejen na to, do jaké míry se klienti v těchto zemích liší od těch ze západu, se Roman Chlupatý ve vídeňské centrále banky Gutmann zeptal partnera společnosti a víceředitele pro mezinárodní bankovnictví Gordiana Gudenuse.
„Jednou z věcí, které mají ty ti zmíněné země společné, je to, že jsou v jiné fázi historického vývoje, pokud je porovnáte s Rakouskem, Německem a dalšími starými kapitalistickými zeměmi, kdybych je měl nazvat s pomocí někdejší komunistické terminologie. Což je také jedním z důvodů, proč bychom teď měli být v těchto zemích. V době, kdy mají první generace podnikatelů, kteří po revoluci rozjeli úspěšné firmy. My jsme přesvědčeni o tom, že právě tito podnikatelé potřebují služby privátních bankéřů ještě více než například v Rakousku, kde je už něco podobného tradice, která se dědí z generace na generaci. Jistě, i v Rakousku máme nové firmy. Ale v těch zmíněných zemích vše začalo víceméně naráz -víceméně, protože to není tak úplně pravda. Některé země byly aktivnější než jiné,“ vysvětlil Gudenus.
Rozhovor Romana Chlupatého s partnerem banky Gutmann a víceředitelem pro mezinárodní bankovnictví Gordianem Gudenusem.
Na nových trzích i tam, kde jste zavedení, se musíte vyrovnat s tím, že se v bankách chce čím dál tím víc informací. Přitom bankovnictví je postaveno na diskrétnosti. Je to problém?
„Myslím si, že je třeba rozlišovat mezi transparentností a tím, co chtějí dělat regulátoři. Regulátoři musí věci změnit, protože pravidla a regulace nebyly dostatečné, anebo se nepraktikovaly tak, jak měly. Proto jednou z věcí, které nás vyvedou z této krize, je možná ne větší, ale zlepšená regulace. K tomu je ale třeba dodat, že krizi není možné zažehnat anebo jí předejít jen s pomocí regulace. To je iluze. V některých případech tak mohou být nová pravidla a regulace potřebná; v jiných můžeme být svědky toho, že se to přehání.“
Může i proto krize - respektive její důsledky - změnit vztah mezi bankou a klientem?
„Privátní bankovnictví je umění založené na tom, že klientovi pomůžete optimalizovat jeho situaci v rámci legislativy země, ve které žije, a v rámci legislativního rámce, ve kterém se pohybuje. Správné privátní bankovnictví pomáhá klientům v prostředí, které se mění - a ono se skutečně mění. Proto možná teď klienti potřebují více poradit než v prostředí, které je méně regulováno. A s tím jim můžeme pomoc. Všichni naši klienti jsou na tom podobně a víme tak, na koho se obrátit. Máme totiž partnery z různých oborů a můžeme tak říci: toto je právník a toto je daňový poradce, který vám v této konkrétní situaci může pomoci.“
Obecněji, čekáte, že krize nějak zásadně změní privátní bankovnictví?
„Já jsem si jistý tím, že tato krize v bankovním světě změní hodně věcí. Mimo jiné změní privátní bankovnictví v tom slova smyslu, že už to nebude jen o správě portfolia nezávisle na tom, co se děje kolem. A proto je důležité teď sledovat, co se děje. Pokud dojde na právní, daňové a vládou diktované regulatorní změny a ovlivní to, jak se o peníze staráte, jak platíte daně, pak to změní i privátní bankovnictví. Ne jeho podstatu, ale důsledky toho, co děláme. Právě proto si také myslím, že jsme na věci připraveni lépe než ostatní, kteří prodávají vlastní produkty. My připravujeme na míru šité strategie. A strategie je dobrá jen tehdy, pokud bere v potaz všechny faktory, které ovlivňují bohatství, které ovlivňují dědictví, které ovlivňují to, jakým způsobem držíte své jmění a tak dále a podobně.“
