Ekonom Sedláček: Jako nejlepší kompromis mezi kryptoměnou a státní měnou mi zatím přijde euro

Digitalizace mění celou společnost, včetně toho, jak vnímáme a používáme peníze. Co vše nám mohou přinést tzv. kryptoměny? A jak dlouho ještě budeme platit papírovými penězi? „Virtuální peníze mají zatím charakter pyramidové hry neboli letadla,“ řekl v pořadu Leonardo Plus ekonom Tomáš Sedláček.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ekonom Tomáš Sedláček ve studiu Radiožurnálu 2019

„Virtuálních měn neboli kryptoměn je v současnosti velmi mnoho. Budou hodnotné, teprve když je uzná někdo jiný." | Foto: Věra Luptáková

On sám by o digitálních měnách hovořil spíš v horizontu 100 až 200 let. „Tehdy to bude mít smysl a pak uvidíme, které z těch letadel vzlétne a bude funkční.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: ekonom Tomáš Sedláček

Kryptoměn je v současnosti velmi mnoho. Budou hodnotné až tehdy, když je uzná někdo jiný. „Je trochu vtipné, jak se jich chytli anarchisté v naději, že se konečně zbaví státu a velkých korporací, což je sympatické, stejně jako úsměvné,“ míní ekonom.

„Je to hra s důvěrou. V budoucnu to bude mít smysl tehdy, až se tato planeta naučí koordinovat se nadstátně. Ale zatím mi přijde jako nejlepší kompromis mezi zlatým standardem, digitální měnou a politickou měnou euro.“

Podle Sedláčka má euro výhody všech výše jmenovaných a nemá nevýhody spojené se zlatým standardem, s digitální nebo i státem denominovanou měnou.

Až 50 tisíc korun za týden s minimálním vkladem. Podvodné stránky lákají na investice do kryptoměn

Číst článek

Virtuální anonymita

Dokážou ale virtuální měny pomoci zachovat anonymitu, kterou v současnosti poskytuje hotovost? „V žádném případě si nemyslím, že by papírovým nebo státním měnám odzvonilo, protože v současnosti je krytpoměna nešikovná. Kolikrát jste s ní zatím platili za rohlík?“ ptá se Sedláček.

„Nestalo se zatím, že by kryptoměny byly schopné nahradit měny státní. Problém není v papírovosti, ale v tom, že kryptoměna není politicky ovlivnitelná, což je občas dobře a občas špatně.“

Příkladem může být kvantitativní uvolňování. „To by s kryptoměnou prostě nešlo. A to je do jisté míry výhoda, že centrální bankéř může zasáhnout. A jak FED, tak Evropská centrální banka a všechny centrální banky do měny zasahovaly a uměle ji vlastně tiskly,“ připomněl ekonom.

Má to i svá rizika

„Jsme na ostří jakéhosi pomyslného meče. Digitalizace může dopadnout skvěle, tak jak zatím dopadá, protože změn, které přinesla, byla spousta a byly pozitivní.“ Symbolem těchto změn může být mobilní telefon. „Nikdo nikoho nenutil ho používat a dnes ho každý má.“

„Velký bratr je zde dobré připodobnění, George Orwell to ve svém románu 1984 hezky trefil. Ale Velký bratr, kterého živíme dnes, je mocnější a do jisté míry strašidelnější než ten v Orwellově románu.“

Ekonom upozornil, že do chytrých technologií dnes dobrovolně vkládáme osobní informace, které se dříve neříkaly ani u zpovědi.

„To oko boží, kterého jsme se jako lidstvo báli, to, které neustále vidí všechno..., tak to jsme si stvořili v digitální podobě jako oko, které nosíme v kapse a které sleduje doslova a do písmene každý náš pohyb – nejen fyzický, ale i pohyb mysli,“ shrnul Tomáš Sedláček.

„Máme trochu štěstí, že Jobs, Zuckerberg, Bezos a pánové z Google jsou tak hodní kluci. Máme pořád pocit, že nějaký Hitler nám hrozí v politice, ale on také může přijít z byznysu. Vezměte si, že by pan Google byl budoucí Hitler. To by měl všechno jednodušší, než kdyby své zájmy prosazoval politicky. “

Tomáš Sedláček

Ondřej Čihák, dog Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme