Kurzarbeit pomůže lidem i ekonomice, shodují se zaměstnavatelé a odbory

České firmy nebudou muset propouštět tolik jako vloni. Přechodné výpadky zakázek pomůže překrýt 800 milionů korun z Evropské unie určených na rekvalifikace zaměstnanců průmyslových podniků, kteří by jinak o práci přišli. Až půl roku budou dostávat 60 procent platu. Píšou o tom dnešní Hospodářské noviny.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zaměstnanci, kteří budou pracovat s rypadlem, prošli půlročním školením

Zaměstnanci, kteří budou pracovat s rypadlem, prošli půlročním školením | Foto: Filip Jandourek

V Česku tak po letech dohadů startuje systém tak zvané „kurzarbeit“, kdy se na platy zaměstnanců skládají zaměstnavatelé společně se státem. V tomto případě nahradí zdroje ze státní pokladny bruselské fondy.

„Principielně nejsprávnější by byla úprava zákona, tedy aby na to byly prostředky nikoli z evropských peněz, ale ze státního rozpočtu,“ říká předseda odborového svazu KOVO Josef Středula.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Pavla Juříčka je pro firmu skutečně výhodné, aby držela zaměstnance a platila jim šedesát procent platu:

Přehrát

00:00 / 00:00

O tzv. kurzarbeit diskutovali v poledních Ozvěnách dne viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček a předseda OS KOVO Josef Středula

„Kvalifikace se samozřejmě vyplatí, než aby firmy platily po následujících pět měsíců snižující se dávky v nezaměstnanosti a pak následně sociální dávky. Je to dobré i pro disciplínu zaměstnanců, když si je udržíte ve firmě.“

„Je těžké najít práci pro aktuálně nezaměstnané a také udržet práci pro ty, kteří zaměstnaní jsou. Navíc je zavedení takového nástroje důležité i z makroekonomických důvodů – když lidé mají finanční prostředky, zároveň je utrácejí a drží HDP,“ upozorňuje Středula.

Autoři návrhu vědí, že rekvalifikace nesmí přerůst v planá školení: „Chtěli bychom to použít jako Baťa školu práce,“ tvrdí Juříček. Návrh musí také obsahovat nástroje proti jeho zneužití a definici, kdo by o kurzarbeit rozhodoval – uvažuje se o krajských úřadech práce.

V době prvního úderu krize, tedy v letech 2008/9, firmy propustily velký počet zaměstnanců a následně řešily problém, jak získat zpět ty proškolené, vytrénované pracovníky, o které stály více než o absolventy.

Podobný nástroj existuje i u sousedů – v Rakousku nebo Německu byl v době krize velmi účinný a zachoval mnoho pracovních příležitostí.

Lucie Maňourová, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme