Británii hrozila deprese, tato hrozba je ale už zažehnána. Potvrzuje to prosincový růst tamní ekonomiky. Národní banka Anglie si tak po hektickém roce 2009 může alespoň trochu oddychnout. I proto se čeká, že na dnešním zasedání její bankovní rada ukončí program kvantitativního uvolňování, s pomocí kterého na trh napumpovala 200 miliard liber.

13:25 4. února 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Naopak úrokové sazby podle všeho podrží na úrovni 0,5 procenta, což by mělo ekonomiku dále podporovat. Jinými slovy, překvapení se nečeká a je tak čas věnovat se jisté reflexi, potažmo zhodnocení boje proti krizi.

S společně s tím pak i méně tradičním otázkám. Kdo například na nízké sazby a kvantitativní uvolňování doplatil a kdo z toho profitoval. Podle ekonoma londýnské pobočky ING Wholesale Banking Jamese Knightleyho na zmíněné principy doplatili zejména ti, kteří spoléhali na úroky z příjmů.

"Ve velké Británii jsou to například důchodci, jejichž úroky z příjmů tvoří jednu část k rodinným rozpočtům. Když například centrální banka snížila úrokovou sazbu na úroveň 0,5 procenta, vedlejší zdroj příjmů zmíněné skupiny lidí nebyl tak významný, což vedlo k tomu, že si důchodci byli nuceni vybrat životní úspory, zejména pak v zájmu zachování životního standardu," řekl Knightley Rádiu Česko a dodal:

"To samé platí i pro mladé, kteří jsou považováni za pomyslnou Achillovu patu britské ekonomiky. Nezaměstnanost lidí mladších 24 let se totiž nyní pohybuje kolem 20 procent, navíc tyto lidé nemají žádný vedlejší příjem."

Slabá libra

Za vítěze, kteří naopak profitují ze zmíněných opatření, se dají považovat lidé středního věku a střední třídy, respektive ti, co mají hypotéky. "Jejich splátky se totiž propadly až na samotné dno, což pochopitelně výrazně zlepšilo jejich finanční situaci. Trh práce navíc v poslední době zažívá jistou stabilizaci a věci se tak z pohledu této skupiny vyvíjejí celkem příznivě," myslí si ekonom londýnské pobočky ING Wholesale Banking.

Nejhůře pak podle Knightleyho odnesli kvantitativní uvolňování lidé, kteří nevlastní takřka nic. Cílem uvolňování bylo navýšit majetek, zejména pak nemovitostí. Pokud však někdo nevlastní dům nebo akcie, tak na růstu cen nikterak nevydělal.

Spásu by britská ekonomika mohla nyní najít paradoxně ve slabší libře. "Pozice libry je do značné míry determinována agresivní politikou centrální banky, respektive množstvím peněz, které na trh dodala," řekl Knightley a pokračoval:

"Celkový program podpory ekonomiky je nutné hodnotit jako celek a zahrnout do něj například i státní podporu komerčním bankám, protože takové opatření se ukázalo jako zcela určující pro další vývoj britské ekonomiky."

Roman Chlupatý, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít