Kvůli krizi je bez práce stále více Evropanů. Největší potíže mají Španělé a Řekové
Každý desátý občan Evropské unie nemá práci. Ještě horší je situace v eurozóně, kde dosáhla nezaměstnanost v květnu 11,1 procenta. To je nejvíc za dobu existence společné měny. V Česku je podle evropského způsobu měření bez zaměstnání necelých 7 procent lidí. Nezaměstnanost v Evropě roste hlavně kvůli dopadům dluhové krize.
Jen za poslední měsíc přibyly podle Eurostatu v eurozóně téměř dva miliony lidí bez práce. V Unii nemá práci skoro 25 milionů občanů a nezaměstnanost bude podle odhadů ještě růst. Evropská ekonomika totiž výrazně zpomaluje.
Analytik společnosti Silverum Martin Kopáček se vyjádřil k růstu nezaměstnanosti v Evropské unii
Šetření, ke kterému se Evropa kvůli příliš vysokým dluhům uchyluje, se totiž podepisuje na výkonu ekonomiky. Spekuluje se dokonce o možném příchodu další ekonomické recese. S ní je spojen nárůst nezaměstnanosti, protože když se firmám nedaří, nevytvářejí nová pracovní místa a naopak propouštějí.
Největší problémy mají země nejhůře postižené dluhovou krizí. Práci tak nemůže sehnat každý čtvrtý Španěl, podobná je situace i v Řecku.
„Španělsko je teď v poměrně komplikované situaci. Kromě známého předlužení se tam bohužel projevuje ještě úporná snaha Bruselu regulovat vše možné i nemožné. Takže ten počet rozhodně neklesá, zatím spíš roste. A obávám se, že na radikální zlepšení si budeme muset ještě počkat,“ potvrzuje analytik společnosti Silverum Martin Kopáček.
Bruselský zpravodaj Ondřej Houska informuje o závěrech Evropského statistického úřadu
V Rakousku, Nizozemí nebo Německu je naopak nezaměstnanost velice nízká. Případné další zhoršení ekonomické situace se ale podle expertů projeví i v těchto zemích.
Česká republika se sice v žebříčku umístila relativně dobře, Kopáček ale upozorňuje na nízkou kupní sílu obyvatel: „Bohužel v České republice jak známo spousta lidí pracuje za velmi nízké mzdy a klesá jejich kupní síla. Je to dáno růstem DPH a novými daněmi, které sveřepě prosazuje současná vláda.“
Ke zvýšení zaměstnanosti by podle něj přispělo snížení daňové zátěže firem, snížení odvodů z mezd a přehledné podnikatelské prostředí.
