Kyperská vláda se snaží o co nejrychlejší otevření bank
Kyperští politici se snaží zabránit chaotickému bankrotu země. Po odmítnutí záchranného balíku Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu hledají podporu v Rusku. Doufají, že právě tam se jim podaří získat necelých šest miliard eur, které měli podle plánu unijních ministrů financí najít ve svém hospodářství a bankovním systému. Jednání jsou ale zatím bez konkrétního výsledku.
Pomoc státu nabídla kyperská ortodoxní církev. Arcibiskup řekl, že nabídne vládě úvěr zastavený církevním majetkem. Církev má na ostrově značné majetky a je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank.
Činitelé eurozóny zatím trvají na tom, že jejich nabídka pomoci nadále platí za nezměněných podmínek. To znamená, že Kypr musí získat zdaněním vkladů 5,8 miliardy eur. "Míč je nyní na kyperské straně," prohlásil po úterním hlasování parlamentu šéf Euroskupiny.
Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že evropští partneři nyní od Nikósie čekají nový návrh. "Budeme pokračovat v jednáních, hlavně prostřednictvím trojky. Zvážíme s respektem každý návrh, který Kypr předloží. Německo chce řešení," řekla Merkelová.
Jedná se o otevření bank
Dnes večer by se měla sejít kyperská ministerská rada, která by mohla rozhodnout o termínu otevření bank. Zdroj agentury DPA z kyperského ministerstva financí uvedl, že vláda usiluje o co nejrychlejší otevření bank. Pokud se dnes situace bude vyvíjet příznivě, mohly by banky otevřít ve čtvrtek.
Na severní – tedy turecké – straně Nikósie jde život dál, jakoby se nic nedělo. Přesto je kyperským Turkům líto, co se děje na jihu. Pro agenturu Reuters to komentoval tamější novinář Sulejman Erguklu.
„Lidi si tu myslí, že máme štěstí, protože kdykoli přijdou problémy, Turecko nám pomůže. Jsme malí, tak to ani nepocítí. Obchodníci pak říkají, že Řekové u nich dělají dobré nákupy a teď, když si nemůžou vybrat peníze, nakupovat nechodí,“ uvedl.
Rusko se zřejmě zajímá o plyn
„Kypr se může zachránit sám, když mu někdo pomůže. To znamená v tom smyslu, když někomu jinému něco nabídne,“ řekl s odkazem na Rusko Petr Robejšek - poradce pro strategické otázky z Hamburku.
„To, co je pro Rusko zajímavé, jsou ložiska plynu, o nichž se předpokládá, že existují v přímořských vodách.“ Podle jeho slov je důležité angažmá ruské vlády a státu. „To si myslím, že nebude možné získat jinak, než že Rusko dostane více, než jen dvě banky.“
„Mám pocit, že se evropští vůdci konečně dopracovali k tomu, že poznali, že jejich způsob záchrany eurozóny není udržitelný. A pak by se jim docela hodilo něco takového malého, jako je Kypr s velkou symbolickou hodnotou.“
„A zároveň i cosi jako laboratoř, jak by věci vypadaly, kdyby nějaká evropská země udělala konkurs,“ míní Petr Robejšek.
