Kypr bude rozhodovat o uvalení mimořádné daně na úspory střadatelů
Kyperský parlament má dnes na mimořádném zasedání rozhodovat o uvalení daně na peníze střadatelů v kyperských bankách. Stát by měl odebrat téměř 7 procent z úspor lidem majícím na účtu pod 100 tisíc eur a 10 procent z účtů přesahujících tuto částku. Daň je součástí záchranného balíku pro Kypr, na kterém se dohodli ministři financí eurozóny.
Kyperský parlament dnes podle prezidenta země Nicose Anastasiadese volí mezi chaotickým bankrotem země a bolestivou záchranou.
Aby země půjčku ve výši 10 miliard eur dostala, musí kromě daně z úspor také zvýšit daň z příjmů firem na 12,5 procenta a privatizovat některé podniky.
Tématu se Radiožurnál věnoval v Ozvěnách dne s bruselským zpravodajem Ondřejem Houskou a ekonomem Janem Burešem
Anastasiades už vyzval poslance k zodpovědné volbě. Nesmí podle něj dopustit chaotický bankrot, který by vedl k odchodu země z eurozóny.
„Dali nám k hlavě pistoli,“ komentoval podmínky záchranného balíku zástupce ze Strany zelených. Levicová strana Edek zase označila požadavky eurozóny za absurdní. Jak hlasování dopadne, je tak zatím velmi nejasné.
Dvě hlavní strany, které podporovaly prezidenta Anastasiadese ve volbách, nemají v parlamentu většinu a pro schválení podmínek musí najít podporu více stran.
Eurozóna zapojení střadatelů do záchrany Kypru požaduje mimo jiné proto, že více než třetina peněz uložených na ostrově patří zahraničním investorům, především ruským oligarchům. Podle mnohých analytiků Kypr také vytvořil podmínky k jednoduchému praní špinavých peněz.
Kypřané už o víkendu stáli fronty před bankomaty, aby si mohli své úspory vybrat. Banky ale vyřadily většinu strojů z provozu.
Zdanění vkladů na účtech žene Kypřany k bankomatům
Číst článek
Je možné, že se podmínky pomoci ještě změní. Podle zákulisních informací z Bruselu už se na toto téma rozeběhla jednání. Snížit by se nakonec mohlo zdanění drobných střadatelů s vklady do 100 tisíc eur, o to více by ale byli zdaněni bohatší vkladatelé, na které se nevztahuje pojištění vkladů.
Určitou revizi plánu očekává i hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Přece jenom není nutné, aby na nejchudší Kypřany dopadla opatření podobně jako na velké zahraniční vkladatele, kteří na účtech měli vysoké sumy,“ řekl.
Zdanění bankovních vkladů nicméně považuje z pohledu EU za pochopitelné řešení. „Je to samozřejmě hra s ohněm. Jde o to, zda se evropským lídrům podaří přesvědčit trhy, že Kypr je určitý výjimečný případ daný tím, že je tam vysoký podíl nerezidentů mezi depozitory a že je to velice malá ekonomika, která nepředstavuje větší systémové riziko pro eurozónu,“ doplnil Bureš.
