Kypr jako pátý členský stát EU požádá o finanční pomoc z jejích fondů

Ostrovní Kypr jako pátý členský stát Evropské unie požádá o finanční pomoc z jejích fondů pro země v dluhové krizi. Oznámila to dnes kyperská vláda. Kypr akutně hledá peníze pro rozpočet i místní banky. Těm chybí peníze kvůli jejich velké provázanosti s upadající řeckou ekonomikou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eurové bankovky | Foto: Fotobanka Stock.xchng

"Účelem požadované pomoci je omezit rizika, které kyperské ekonomice hrozí z negativních vedlejších účinků z finančního sektoru v důsledku jeho vysoké angažovanosti v řecké ekonomice," cituje agentura Reuters oznámení kyperské vlády.

Kyperské banky v Řecku rozpůjčovaly miliardy eur. O podstatnou část těchto peněz ale přišly. „Kyperské banky investovaly značný objem svých investic do státních dluhopisů a utrpěly výrazné ztráty při letošní restrukturalizaci řeckého dluhu, kdy byla snížena hodnota těchto dluhopisů o více než 50 procent,“ vysvětlil na Radiožurnálu analytik z Patria Finance David Marek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kypr jako pátý členský stát EU požádá o finanční pomoc z jejích fondů. Téma jsme rozebrali ve Večerním Radiožurnálu s analytikem Davidem Markem z Patria Finance.

Kolik bude Nicósie od Bruselu žádat, vyjasní kyperská vláda během několika týdnů. Podle agentury Reuters potřebuje jenom Kyperská lidová banka 1,8 miliardy eur k tomu, aby ji evropští regulátoři mohli koncem června označit za zdravou.

Kypr se už několik týdnů rozhoduje mezi možnostmi, zda požádá o úvěr k sanaci bank z prostředků záchranných fondů EU, tedy dočasného Evropského fondu finanční stability (EFSF) respektive trvalého Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), nebo zda se obrátí s žádostí o bilaterální půjčku na Rusko nebo Čínu.

„Kypr není tak velký problém, aby se nedal zvládnout se záchranných mechanismů, které má Evropská unie. Ale spíš je otázkou, jestli bude chtít přistoupit na potřebné podmínky. Už loni v prosinci získal Kypr půjčku ve výši 2 miliard eur od Ruska a spekuluje se o tom, zda by v případě příliš striktních požadavků ze strany eurozóny raději nepožádal o navýšení či prodloužení této půjčky,“ uvedl analytik.

O pomoc mohou požádat další

O pomoc z fondů EU už požádaly Řecko, Irsko a Portugalsko. Dnes o pomoc pro své banky požádalo i Španělsko. Analytik nevylučuje, že budou následovat další země.

„Kdyby se měla zhoršit ekonomická situace, prodloužit recese, bude se samozřejmě zhoršovat i pozice jiných států, respektive jejich bankovních sektorů,“ uvedl.

Navíc, pokud se prohloubí problémy v jedné zemi, může se podle něj nákaza rozšířit do dalších. Připomněl, že na hraně už balancuje Španělsko a všichni očekávají, jak to bude vypadat s Itálií.

Španělsko oficiálně požádalo eurozónu o pomoc pro své banky

Číst článek

„Problém je v tom, že Španělsko je poslední možná mez, kterou by ještě eurozóna byla schopna zvládnout. Itálie už je na záchranu příliš velká. Je to nad síly ostatních členů eurozóny,“ přiblížil na Radiožurnálu analytik Patria Finance David Marek.

Jan Prokeš, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme