Kypr odmítl podmínky EU pro získání finanční pomoci. Bez ní zemi hrozí bankrot

Kyperský parlament odmítl podmínky, které si vymínila Evropská unie pro finanční pomoc. Součástí dohody mělo být kontroverzní jednorázové zdanění vkladů u tamních bank. Zdanění bylo podmínkou eurozóny pro poskytnutí finanční pomoci Kypru ve výši deseti miliard eur, tedy asi 256 miliard korun, bez níž hrozí zemi bankrot.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé u bankomatu na Kypru | Zdroj: Reuters

Kypr měl zdaněním bankovních kont získat 5,8 miliardy eur, to je asi 150 miliard korun. Kyperská vláda si mohla sama určit, jakým způsobem vklady v bankách zdaní, tedy zda se to bude týkat jen velkých, nebo i malých, pojištěných vkladů do 100 tisíc eur, což je v přepočtu zhruba 2,5 milionu korun.

Očekávalo se, že zdanění se bude týkat bohatých, mezi nimi je však spousta ruských podnikatelů. Kyperská vláda se obávala, že tento kapitál uteče ze země, a tak se rozhodla zdanit i vklady pod 100 tisíc eur.

Přehrát

00:00 / 00:00

K odmítnutí zdanění vkladů kyperským parlamentem mluvil na Radiožurnálu ekonom Petr Zahradník

V reakci na možné danění drobných vkladů se v zemi zdvihla vlna protestů. Proti byli některé parlamentní strany i obyvatelé země. Ti z nápadu vinili hlavně Německo, které ovšem něco takového popřelo.

„S nápadem na zdanění vkladů běžných lidí nepřišla německá vláda,“ prohlásil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Berlín i další země eurozóny tvrdí, že rozhodnutí zdanit i konta do sto tisíc eur udělal sám Kypr.

Kyperská vláda na poslední chvíli podmínky zdanění zmírnila, parlament ho přesto odmítl. Třicet šest poslanců z celkem padesáti šesti bylo proti, devatenáct se zdrželo a jeden chyběl.

Blíží se splátka dluhu

Pokud by Kypr nakonec žádnou pomoc nedostal, pravděpodobně by chaoticky zbankrotoval. Neměl by totiž na splátky dluhů a jeho banky by zůstaly doslova na suchu.

Kypru vzhledem ke katastrofálnímu stavu jeho bank soukromé trhy už nějaký čas nepůjčují, a přitom ho na začátku června čeká splátka starých státních dluhů v objemu zhruba 10 procent HDP. Tyto peníze Kypr nemá.

Přehrát

00:00 / 00:00

O vyhlídkách kyperské ekonomiky mluvili na Radiožurnálu zpravodaj ČRo Ondřej Houska a ekonom Aleš Michl

A Kypru hrozí i bezprostřednější nebezpečí. Pokud nebudou rekapitalizovány jeho dvě hlavní banky, tak podle pravidel by je Evropská centrální banka měla odříznout od jakési záchranné pomoci v nouzi, přísunu likvidity, což by pro ně znamenalo téměř okamžitý kolaps. Kdyby k tomu došlo, přišli by lidé o víc, než by byla ona daň, o níž se dnes rozhodovalo.

Ekonom Petr Zahradník upozorňuje, že možných scénářů dalšího vývoje je několik. „Koneckonců i dnes večer probíhá agenturami zpráva o misi členů kyperské vlády v Rusku, které jednají o symbolickém prodeji kyperských bank ruským investorům, kteří by zřejmě sanovali určité procento, problematická místa ve finančním sektoru, to je jedna cesta,“ uvedl Zahradník.

Druhá cesta by podle něj byla, že Kypr přesvědčí finanční trhy o tom, že je refinancovatelný. A třetí věc je spojená s tím, že by se mohly mobilizovat soukromé zdroje.

„Já osobně si myslím, že za předpokladu, že by došlo k tomu, že by těch zhruba 5,8 miliardy euro zaplatili nikoliv klienti, ale ty bankovní instituce samé, případně subjekty, které tyjí z existence daňového ráje na Kypru, že by to bylo poměrně korektní,“ řekl Zahradník, podle nějž by se tak „vlk nažral a koza zůstala celá“. Země by pak mohla pomoc z EU získat.

Analytik Raiffeisen bank Aleš Michl nepovažuje zdanění vkladů za dobré řešení. „Tady všichni vidíme, kam až to dospěje, když to někdo přepískne s dluhy. Pak to vždycky zaplatí občané. Někdo vymyslí zdanění nějakých firem, jiný zdaní bankovní vklady, druhý zvýší DPH, prostě jsou to různá řešení a všechno je pro ty občany špatně,“ řekl Michl.

Jediné řešení vidí v podpoře exportérů, pokud prý v zemi nějací zbyli.

„Pokud ano, tak jim pomohou dvě věci – buď plošné snížení platů o padesát procent, drsné řešení, ale vy vlastně pomůžete té formě exportovat a vydělat pro tu zemi nějaké peníze. Anebo druhé řešení – odejít z eurozóny a vzít si svoji vlastní měnu, a tím pádem by ta firma z exportu mohla inkasovat víc. Ale samozřejmě by to znamenalo půlroční bankrot té země,“ uvedl Michl.

Ondřej Houska, Vojtěch Kouřímský, Tomáš S. Šťástka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme