Kypr založí fond solidarity, peníze z něj nahradí kontroverzní zdanění vkladů
Kypr založí investiční fond solidarity. Prezident Nikos Anastasiades se na tom shodl s vedením parlamentních stran.
Prostředky z fondu by měly odblokovat uvolnění mezinárodní pomoci Kypru. Je třeba necelých šest miliard eur.
Takzvaná trojka, tedy Evropská unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond, podmiňuje pomoc zdaněním vkladů v kyperských bankách. To ale Kypr v úterý zamítl.
Zvláštní fond by měl získat peníze od důchodového fondu, církve a dalších institucí. Má do něj přispět i kyperská centrální banka.
Celkově by tak fond mohl shromáždit necelých pět miliard eur, o miliardu méně, než mělo vynést zamítnuté zdanění vkladů.
Celý kyperský záchranný plán má být hotov do pondělka. Uvedl to guvernér kyperské centrální banky Panikos Dimitriadis.
V pondělí také vyprší lhůta, kterou dala Kypru Evropská centrální banka. Varovala, že pokud nevstoupí v platnost evropský záchranný program, bude kyperským bankám poskytovat nouzovou pomoc pouze do pondělí.
Na telekonferenci evropské pracovní skupiny mezitím zazněly úvahy o případném odchodu Kypru z eurozóny. Skupinu tvoří náměstci ministrů financí zemí eurozóny, zástupci ECB a EK.
Kypr má 'plán B' na záchranu země. Prezident o něm jednal s politickými stranami
Číst článek
Podle některých analytiků ale není odchod Kypru z eurozóny pravděpodobný.
Ve čtvrtek se zaměstnanci Kyperské lidové banky střetli před parlamentem s policií. Protestem reagovali na zprávu, podle níž by se druhá největší kyperská banka měla prodat.
Kyperské úřady ale prodej banky popřely. Strach o osud Lidové banky a banky Laiki mají i běžní střadatelé.
Banka Laiki mezitím začala omezovat výběr hotovosti. Klientům dovoluje vybrat z bankomatu jen 260 euro denně.
Ruská půjčka se nekoná
Kypr navíc zřejmě nezíská od Ruska další půjčku. V Moskvě to řekl kyperský ministr financí Michalis Sarris. Dodal, že Kypru by mohly pomoci případné investice ruských firem.
Kypr a Rusko už podle Sarise vytvořily pracovní skupiny, které zvažují jednotlivé varianty. Kypr se snaží odvrátit státní bankrot poté, co parlament zamítl mezinárodní pomoc, podmíněnou zdaněním vkladů v kyperských bankách.
Téma kyperské finanční krize dominovalo i moskevské konferenci o vztazích mezi Evropskou unií a Ruskem.
To zastupoval premiér Dmitrij Medveděv, který doporučil, aby se jednání o řešení kyperské krize účastnily všechny zainteresované strany, včetně Ruska.
K dosavadnímu postupu Bruselu se Moskva staví kriticky. Předseda Evropské komise Jose Barroso připustil, že Brusel Moskvu neinformoval o návrhu na zdanění bankovních vkladů v kyperských bankách.
Ruští občané v nich mají uloženy miliardy eur. To je také důvod, proč unie s Ruskem celou záležitost, jak Barroso řekl, "vstřícně konzultuje."
Smutek v zemi
V ulicích Nikosie je na první pohled vidět, že je země krok před bankrotem.
„Vládne všeobecný smutek, rozčarování. Obyvatelstvo si uvědomuje, že stát je ve velice vážné situaci. A protože neví, co přinesou příští dny, tak z toho plyne spíše smutek,“ popisuje atmosféru velvyslanec České republiky Ladislav Škeřík.
Život na Kypru komplikuje uzavření bank. „Jedná se o malý ostrov, který musí vše dovážet, takže samozřejmě, když se neprovádí platby, zboží nepřichází,“ vysvětluje velvyslanec.
Prvním nedostatkem jsou proto léky. „Další nedostatek je, že byl omezen prodej benzínu a nafty do automobilů, protože soukromé benzínové pumpy nemohou provádět platby k nákupu dalších pohonných hmot,“ doplňuje Škeřík.
Turismus není ohrožen
Případných turistů by se ale problémy dotknout neměly. „Zatím všechno funguje normálně. Všude je všeho dostatek, turisti by neměli nic pocítit. Uvidíme, jak to bude příští týden,“ dodává Škeřík.
Určitě je třeba vzít si hotovost, ale mezinárodní platební karty by neměly být problém. Vše záleží na majitelích hotelů a obchodních řetězců.
