Kypru zbývají hodiny na odvrácení bankrotu. Řešení musí najít eurozóna
Kypr má už jen několik hodin na to, aby našel řešení bankovní krize. Pokud se mu to nepodaří do pondělí, jeho dvě hlavní banky zkolabují. Kyperská vláda uvedla, že vyjednávání o záchraně země jsou ve velmi křehké fázi a dohoda bude obtížná. Na stole je teď opět plán na jednorázové zdanění vkladů nad 100 tisíc eur.
Do Bruselu dorazil kyperský prezident Nikos Anastasiadis.
V evropské metropoli se sejde se všemi zástupci trojky, tedy Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Večer se pak zúčastní mimořádného zasedání ministrů financí eurozóny, kde by se ministři měli domluvit na konečné podobě záchranného balíku pro Kypr, jinak země zbankrotuje.
„Je naprosto nezbytné, aby se ministři financí dnes večer dohodli na konečné podobě záchranného balíku,“ řekl eurokomisař pro hospodářství a měnovou politiku Olli Rehn. Kvůli událostem několika uplynulých dní už ale podle něj neexistuje žádné optimální řešení.
Řešení musí Kypr s eurozónou najít do pondělí, aby dostal desetimiliardovou mezinárodní pomoc. V opačném případě kyperské banky příští týden zbankrotují.
Dokončit dohodu bude ale podle mluvčího kyperské vlády velmi těžký úkol. Jak uvedl kabinet v prohlášení, situace je velmi složitá, kyperským lídrům se totiž nepodařilo na podmínkách záchrany v sobotu dohodnout.
Na Kypru se očekávají bouřlivé protesty
Včera se Kypřané domluvili s mezinárodními věřiteli na jednorázovém zdanění nepojištěných vkladů v tamních bankách. U největšího finančního ústavu Bank of Cyprus půjde o dvacetiprocentní zdanění vkladů nad 100 tisíc eur, u ostatních bank o čtyřprocentní.
Novou dohodu včetně mobilizace dalších zdrojů musí ještě dnes schválit parlament a čeká se, že to vyvolá další bouřlivé protesty. Tento týden poslanci už jednou návrh na zdanění vkladů odmítli.
Zadlužený Kypr se považuje za oběť Evropské unie a vůdce kyperské pravoslavné církve vyzval k vystoupení své země z eurozóny.
Lidem na ostrově chybí kromě hotovosti také reálné vyhlídky, jak to celé dopadne. Nejistota pro ně trvá už velmi dlouho a plánů, jak odvrátit současnou ekonomickou krizi, bylo sice několik, ale žádný z nich se nepodařilo prosadit.
„Lidé jsou skutečně rozčarovaní, je to téma nekonečných diskusí. Všude, kde se potkáte s někým, se o tom všichni neustále baví, protože je jasné, že ať už to dopadne jakkoliv, tak to postihne osobně každého z nich. Každý přijde o nějaké peníze a teď je jenom otázka, kolik to bude,“ popisuje atmosféru na ostrově zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek.
Všeobecná nejistota tak zahaluje i jinak prosperující oblast jako je turismus. Na twitteru sice napsal jeden z kyperských novinářů, že jediné, co Kypřanům nemohou mezinárodní věřitelé vzít, je teplo a slunce. Ale zda bude turismus nyní pro Kypr klíčovým zdrojem příjmů, se ukáže až v létě.
Ruští turisté sice mají v plánu na ostrov v létě zavítat a nevidí v současné krizi důvod pro zrušení své dovolené, ale například ve Velké Británii klesají objednávky až o desítky procent.
