Letáky zabírají, jejich význam ale klesá. Nejvíc času jim věnují důchodci, říká průzkum agentury

Tištěný barevný leták s nabídkou akčního zboží patří stále mezi nejrozšířenější strategie prodejců, jak přilákat zákazníky. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, kolik produktů si skutečně prohlédnete a jak dlouho v průměru věnujete jedné položce? To všechno zjistila společnost GfK.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

supermarket

supermarket | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Hlavním cílem letáků je samozřejmě prodat co nejvíc zboží. Na to, jak leták vytvořit neexistuje jen návod, ale celá propracovaná strategie. Ta ví, jak se pohybuje lidské oko po papíře, když si člověk něco prohlíží a co ho zaujme. Jmenuje se to Eye tracking - který ve Spojených státech začali pro komerční účely využívat už v 60. letech. Od té doby se už jen vylepšuje.

Z detailní nahrávky pohybů očí jsou pak tvůrci letáků schopni vyčíst veškeré detaily - kolik měl konkrétní produkt pozornosti, kolik lidí vidělo jeho cenovku, jak dlouho četli jeho popisek, kolik osob zaznamenalo slevy a jejich výši a mnoho dalšího.

Pozor na slevy a akční ceny, ČOI zjistila nedostatky v 48 procentech kontrol

Číst článek

Leták si zákazníci prohlížejí docela rychle. Každé stránce podle průzkumu společnosti GfK věnují dvě až tři sekundy. Pokud ale objeví jeden až dva zajímavé produkty, tato doba se prodlužuje až k deseti sekundám na jednu stránku. To se týká nabídky jídla. Jiné produkty zaujmou i na delší čas.

„V letácích s nonfoodovým zbožím, jako je třeba elektronika nebo hobby markety, nejsou výjimkou ani půl minutové časy na jednu stránku. U foodových letáků jsou ženy lehce pečlivějšími čtenářkami, nicméně u alkoholu a uzenin muži dotahují, mnohdy i vedou,“ řekl Radiožurnálu Ondřej Herink, vedoucí kvalitativního oddělení výzkumu trhu pro Českou a Slovenskou republiku z Gfk.

Víc času věnují letákům i důchodci - nejenom kvůli tomu, že mají zpravidla více času, ale slevy a různé akční nabídky hrají větší roli při jejich rozhodování o nákupu. Ale zaujmout může čtenáře i kategorie, která pro něj není určená. Typický příklad je třeba nabídka dámských plavek. Pokud jsou vyfocené na hezké modelce, věnují muži stránce o poznání víc času.

Téměř 40 procent obchodníků zkresluje akční nabídky, zjistila ČOI

Číst článek

„Ty letáky se samozřejmě liší podle řetězců, protože některé letáky řetězců neobsahují jenom akční slevy na vybrané zboží, ale jsou tam třeba recepty. U letáků funguje základní zásada, že nejatraktivnější je první stránka letáku a poslední stránka letáku, ta je velmi sledovaná. Některé řetězce na poslední stránku dávají akční slevy na víkend,“ dodává další zajímavosti Milan Postler, odborník na chování spotřebitelů z Vysoké školy ekonomické.

V nákupu podle slev jsou Češi na špici

Letáky se také hodně liší podle počtu stran. Platí ale, že čím víc stránek, tím víc lákadel. Třeba leták řetězce Tesco pro supermarkety má 12 stran, pro malé hypermarkety 28 stran a pro velké hypermarkety a obchodní domy 48 stran, protože jsou v nich vedle slev na potraviny a drogerii také slevy na elektroniku, oblečení, domácí potřeby a hobby zboží.

Pokud si leták pročteme, nabídka zboží nás upoutala a vyrážíme do obchodu, jsou prodejci spokojení.

máslo | Foto: Jan Rosenauer

Čechy nejčastěji podle údajů portálu Akční ceny.cz zaujme sleva na mléko, máslo a prací prášky. Zajímavé jsou i akční ceny olejů, toaletního papíru nebo třeba ovoce a zeleniny.

Letáky sice stále zabírají, ale už méně než před čtyřmi roky. Podle posledních údajů GfK klesl význam slevových letáků od roku 2013 ze 40 na 33 procent. Ve věkové skupině 61 až 69 let loni nakupovala podle slev v letáku polovina lidí. Ve věku 30 až 45 let to byla třetina zákazníků.

I taková čísla jsou ale pro prodejce důležitá a nevadí jim tak do vytváření letáků investovat nemalé peníze. Navíc Češi nakupování ve slevách mají rádi - podíl rychloobrátkového zboží s akčními cenami dosáhl loni v Česku 52 procent a byl stále jeden z nejvyšších v Evropě. V Německu je to pro srovnání 16 procent, v Rakousku 30 a v Polsku 23 procent.

Barbora Kladivová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme