Je to účelová změna zákona, která navíc není potřeba, říká o ‚lex ČEZ‘ akcionář Šnobr

Vládní návrh novely zákona o přeměnách obchodních společností přezdívaný lex ČEZ vyvolal velké znepokojení nejen mezi menšinovými akcionáři, ale i právníky. Podle kritiků hrozí, že kabinet ve snaze ovládnout ČEZ poruší práva minoritních akcionářů a možná i Ústavu České republiky. „Je to účelová změna zákona, která navíc není potřeba. Stát má jiné možnosti, jak dosáhnout toho, co chce,“ domnívá se podnikatel a menšinový akcionář Michal Šnobr.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michal Šnobr

Šnobr připouští, že velké množství akcionářů, z nichž mnozí drží akcie už od dob kuponové privatizace, omezuje možnosti státu, pokud jde o výstavbu jaderných elektráren | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Stát podle něj usiluje o vyčlenění stávajících elektráren do nové společnosti, v níž by měl stoprocentní podíl. Podle zákona k tomu potřebuje souhlas 90 procent všech akcionářů, novelou ale chce tuto hranici snížit na 85 procent akcionářů, kteří navíc musí být přítomni na valné hromadě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Michal Šnobr, investor, podnikatel, menšinový akcionář společnosti ČEZ

„Tím se hranice souhlasu fakticky snižuje na 70 procent. Na valnou hromadu totiž nikdy nechodí všichni, za posledních pět let je průměrná účast okolo 80 procent. Když na valnou hromadu přijde stát se svými 70 procenty a dalších 10 procent akcionářů, tak 85 procent přítomných znamená 70 procent všech,“ vysvětluje.

Šnobr připouští, že velké množství akcionářů, z nichž mnozí drží akcie už od dob kuponové privatizace, omezuje možnosti státu, pokud jde o výstavbu jaderných elektráren. „Chápu, že stát chce ČEZ ovládnout ze 100 procent. S akcionáři, které chce stát vykoupit a akcie jim sebrat, by se měl férově vypořádat,“ zdůrazňuje.

Začalo platit embargo na ruskou ropu. ‚Zatím máme zásoby, zdražení přijde v řádu týdnů,‘ říká petrolejář

Číst článek

Nejlepší investice

Akcionářům by nyní vláda měla dát dostatečně atraktivní nabídku odpovídající cenám elektřiny a očekávanému zisku společnosti. „Úplně upřímně by to pro stát byla jedna z nejlepších investic, kterou kdy udělal. Investice by nebyla malá, ale získal by velmi výdělečný majetek. Jen ze zisků ČEZ by se mu vrátila během tří let,“ upozorňuje.

Třetinový podíl představuje zhruba 170 milionů akcií, což při ceně tisíc korun za akcii znamená 170 miliard korun. „Cena by rozhodně musela být nad tisíci korunami, aby to bylo férové ocenění. Bavíme se možná až o 250 miliardách. K tomu je ale třeba říci, že to není výdaj, je to investice s velmi rychlou návratností,“ dodává Šnobr.

Pokud se velkým bankám v eurozóně podaří inflaci zkrotit, tak se s tím svezeme, míní ekonom Lízal

Číst článek

Poukazuje přitom na to, že ve Francii stát zvýšil svůj podíl v energetické společnosti, která provozuje 56 jaderných bloků a plánuje výstavbu šesti dalších: „Evropská energetika směřuje k tomu, že investice už jsou tak drahé, že se do nich žádní soukromí investoři nepustí. Státům nezbývá nic jiného, než aby je ovládly a investice řídily samy,“ uvádí.

Podle Šnobra je v zásadě vyloučeno, že by menšinoví akcionáři souhlasili s budováním nových jaderných zdrojů. Za příklad dává britskou jadernou elektrárnu Hinkley Point, kterou se vláda rozhodla stavět spolu se soukromými investory, a to s předem určenou garantovanou cenou elektřiny.

„Ukazuje se, že ceny, za které by spotřebitelé tu elektřinu z jaderné elektrárny vykupovali, se rovnají krizovým úrovním vysoko nad 200 eury za MWh,“ doplňuje s tím, že nová jaderná elektrárna vyjde na stovky miliard korun a jen stoprocentně vlastněný ČEZ státu umožní realizaci takto velkých investic.

Celý rozhovor najdete v audiu na začátku článku.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme