Historický spor s Českou republikou je důvodem, proč dnes Lichtenštejnsko zmařilo uzavření smlouvy o rozšíření Evropského hospodářského prostoru. Pozadím sporu je konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů, zejména na Moravě, na základě Benešových dekretů po druhé světové válce.

16:41 14. října 2003 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zdali veto tohoto knížectví ohrozí vstup Česka do Evropské unie, na to Radiožurnálu odpověděl Ivo Šlosarčík z Institutu pro evropskou politiku. "České republice by to mohlo způsobit spíš právně technické komplikace ale samotný vstup by to ohrozit nemělo."

Lichtenštejnský ministr zahraničí odmítl dohodu podepsat; stejně se zachovali ze solidarity ministři Norska a Islandu. Zástupci 25 členských a vstupujících zemí včetně Česka ji naopak podepsali. Termín přistoupení deseti států ke společnému evropskému trhu zároveň s rozšířením Evropské unie k 1. květnu příštího roku je tak vážně ohrožen. Samotný vstup naší země do EU ale podle mluvčího českého ministerstva zahranicí ohrožen není.

I vedoucí výzkumného oddělení evropské integrace na Ústavu mezinárodních vztazích Jan Hřích se domnívá, že zablokování smlouvy nebude mít pro Českou republiku v podstatě žádné důsledky. "Evropský hospodářský prostor byl tedy založen k 1. lednu 1994 a je to pokus o bližší připoutání některých vyspělých států zípadní Evropy, které nechtějí nebo nemohou z určitých vnitřních důvodů se stát členy Evropské unie, k Evropské unii. To znamená, že tyto státy nejsou plnoprávnými členy, ale mají zvláštní vztahy, jsou prakticky rovnoprávnými členy vnitřního trhu, ale nemohou se podílet na rozhodovacích mechanismech. Konkrétně se to týká Norska, Islandu a Lichtenštejnska, tedy států takzvaného sdružení volného obchodu."

Ivo Šlosarčík vysvětluje, co Lichtenštejnské knížectví k vetu dohody vedlo. "Ty důvody bych vztáhl do minulosti. Táhnou se do sporů mezi Československem a Lichtenštejnskem, kde šlo o uznání tohoto státu jako nezávislého subjektu mezinárodního práva a poté zejména o spory o legalitě či protiprávnosti zabavení majetku patřícího lichtenštejnským občanům, který se nacházel v Česskoslovensku po druhé světové válce."

Markéta Kaclová, Petr Doležel, David Vandrovec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít