Lidé s miliónovými příjmy zaplatí na daních více
Povodňová milionářská daň nakonec zřejmě přece jen bude. Nebude činit 37 procent, jak se původně plánovalo, ale 35 procent. Po několikahodinovém jednání se na tom dohodli šéfové vládních koaličních stran s tím, že tato daň bude platit pouze tři roky.
Vladimír Špidla, Cyril Svoboda a Ivan Pilip se shodli se také na snížení daně z příjmu právnických osob. Od roku 2004 bude činit 28 procent místo nynějších 31 procent. Rozšíří se i položky odpočitatelné ze základu pro výpočet daně.
Kolika osob se toto zvýšení týká a kolik peněz náš stát získá, na to se Radiožurnál zeptal ministra financí Bohuslava Sobotky: "Toto zvýšení se pravděpodoně dotkne několika desítek tisíc lidí skutečně s nejvyššími příjmy. Já musím říci, že pokud jde o zdaňování občanů s nejvyššími příjmy, tak nižší daně má nyní z vyspělých zemí pouze Nový Zéland. My se tím nijakým způsobem nevymykáme z té kategorie civilizovaných zemí a srovnatelných zemí. Samozřejmě ten příjem pro státní rozpočet nebude příliš vysoký, Naše odhady se pohybují půl miliardy až jedna miliarda."
Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý považuje balíček daňových opatření na zmírnění následků povodní doslova za podraz. Podle něj jde jen o zneužití povodňové situace, protože daňové změny se promítnou až se zpožděním mnoha měsíců. Proto je podle Vlastimila Tlustého jasné, že peníze z nich nemohou sloužit ke krytí nákladů škod po záplavách.
Odmítá rovněž zvýšení spotřebních daní a daně z přidané hodnoty. "Úvahy o tom, že má být zvýšena DPH z pěti procent na sedm a zvýšeny takzvané spotřební daně na benzín a cigarety, to je zdražení, které se promítne do zdražení všech produktů, které kupují řadoví občané," řekl Tlustý.
Také Petr Zahradník z Conseq Finance se domnívá, že schválení milionářské daně není nejšťastnějším řešením. "Mám pocit, že měly být vyčerpány jiné návrhy, například povodňové dluhopisy," uvedl. Se schválením zvýšení spotřebních daní a daně z přidané hodnoty Zahradník souhlasí.
Vládní koalice se také dohodla na dalších daňových úpravách. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky dojde i k jistým daňovým zvýhodněním: "V tuto chvíli jsme se dohodli na tom, že od prvního ledna příštího roku dojde ke zvýšení odpočitatelné položky na dítě. V tuto chvíli upřesňujeme částku, která by měla být v návrhu zákona obsažena. Počítáme rovněž s tím, že od roku 2004 dojde k výraznému snížení daně z příjmů právnických osob a to z té procentní sazby 31 procent na 28 procent a rovněž nově bude v zákoně o daních z příjmů obsažen princip společného zdanění manželů, který zvýhodní rodiny tam, kde mají manželé rozdílné příjmy."
V souvislosti se snahou vlády ušetřit ze státního rozpočtu peníze na úhradu povodňových škod se v těchto dnech mluvilo i o možnosti odložit zvýšení důchodů. Ty mají být podle zákona valorizovány od ledna příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach Radiožurnálu potvrdil, že k této krajní variantě úspor na úhradu pozáplavových škod, vláda nesáhne. Důchodci by tedy podle něj neměli o navýšení svých penzí přijít: "Minimálně v té výši, kterou stanoví zákon, to je inflace plus jedna třetina růstu mezd. Důchody budou a budou v té výši minimálně, tak jak je stanoví zákon."
Variantu, že by stát uspořil na hrazení popovodňových škod také odkladem valorizace důchodů, považuje za velmi nepravděpodobnou i šéf rozpočtového výboru sněmovny, lidovec Miroslav Kalousek. V krajním případě by podle něj bylo jediným možným řešením, kdyby vláda za dané situace pozastavila na rok valorizaci všech státních výplat, tedy nejen penzí. "Dala by se realizovat pouze v tom přípaě, kdy by se uplatnil jednotný přístup ke všem, kteří mají nějaké platby od státu. V okamžiku kdy by se začalo selektovat, že některé skupině by se valorizovalo, některé ne, tak to není možné.
O návrhu balíčku daňových a dalších úsporných opatření na nápravu škod po povodních bude vláda jednat ještě tuto neděli. Poslanecká sněmovna by pak měla vládní představu posoudit 12.září.
