Lídři EU se shodli na rozpočtu pro příštích sedm let, Česko si vyjednalo 520 miliard korun
Lídři zemí Evropské unie se po více než 28 hodinách jednání dohodli na novém unijním rozpočtu na období 2014 až 2020. Česko z něj na rozvoj svých regionů získá 20,5 miliardy eur, tedy téměř 520 miliard korun.
Česko z Bruselu získá pro rozvoj chudších oblastí 600 milionů eur navíc a dalších 300 milionů si může převést z podpory zemědělství. Dohromady tak dostane 20,5 miliardy eur.
Po předložení tohoto návrhu premiér Petr Nečas přestal hrozit vetem, s výsledkem byl spokojený. „Veto mělo smysl, protože nám umožnilo dosáhnout toho, co jsme dosáhnout chtěli,“ vysvětlil Nečas.
O dohodě o novém rozpočtu EU mluvil náměstek ministra financí Jan Gregor a analytik institutu CERGE-EI Jan Novotný
Premiér však připustil, že z českého pohledu mohly být vyšší prostředky například na vědu a výzkum. Naopak větší úspory by hledal ve společné zemědělské politice, která pohltí skoro 40 procent veškerých výdajů.
I přes navýšení částky bude Česko dostávat méně, než v současném rozpočtovém období 2007–2013, kdy mělo k dispozici 680 miliard korun. Za posledních sedm let však Česko, alespoň podle statistik, zbohatlo a peníze tak poputují hlavně do chudších zemí EU.
I tak je ale v přepočtu na obyvatele mezi pěti zeměmi, které z rozpočtu dostanou nejvíce. Nečas ale upozornil, že v příštím rozpočtovém období už Česko možná zaplatí do pokladny EU víc, než z ní získá. „S vysokou pravděpodobností je tady možnost, že po roce 2020 se překlopíme do pozice čistého plátce,“ řekl premiér.
Česko dostane z rozpočtu EU peníze navíc, nebude ho proto blokovat
Číst článek
„Ano, odjíždím ze summitu spokojen. Na druhé straně tím, že rozpočet EU je menší, tak Česká republika ušetří 30 miliard korun na příspěvcích do rozpočtu EU. Odpovídá to jednoleté platbě,“ uvádí náměstek ministra financí Jan Gregor, který na summitu Česko také zastupoval.
„Panu premiérovi šlo především o to, aby návrh byl férový a aby obálka pro ČR byla srovnatelná s ostatními zeměmi. V konečném výsledku se podařilo, že ČR je na 4. místě v takzvané intenzitě podpory na obyvatele. Z mého pohledu jednoznačný úspěch,“ tvrdí Gregor.
Rozpočet EU na období 2014–2020 bude 960 miliard eur. Výdaje půjdou především na zemědělství a životní prostředí, snižování rozdílů mezi státy a regiony nebo bezpečnost. Příjmy tvoří hlavně cla z obchodu se třetími zeměmi a podíl na DPH členských států. Rozpočet je vždy plánován jako vyrovnaný.
Výsledek vyjednávání hodnotí pozitivně také analytik ekonomického institutu CERGE-EI Jan Novotný.
„Jak vidíme podle výsledku, tak se tvrdý postoj vyplatil. Samozřejmě ještě před tím, než k němu lídři dospěli, byla otázka, jestli opravdu zastávat tak tvrdý postoj. Ale musím říct, že premiér Petr Nečas dosáhl velmi dobrého výsledku, když se mu podařilo v takto vypjaté atmosféře získat velký kus pro Českou republiku navíc,“ míní Novotný.
Na jaké projekty peníze poputují, závisí téměř úplně na uvážení českého státu. Největší výzvou je teď podle premiéra jejich efektivní čerpání. „Jsme přesvědčeni, že teď je nezbytné se napřít především směrem k efektivnímu využívání evropských prostředků u nás v ČR. Největší nedostatky nemáme v celkovém objemu, ale v tom, abychom efektivně a transparentně dokázali používat tyto prostředky u nás doma,“ míní Nečas.
Česko chce další miliardu eur z rozpočtu EU, slíbených 400 milionů nestačí
Číst článek
Celkové výdaje EU v období 2014 až 2020 mají být ve výši 960 miliard eur, což je zhruba o 70 miliard eur méně, než původně navrhovala Evropské komise. Podle evropského prezidenta Hermana Van Rompuye rozpočet odráží současnou ekonomickou krizi.
Lídři unie totiž poprvé v historii provedli v rozpočtu úsporná opatření. Po nich volaly hlavně země, které jsou "čistými plátci" a do rozpočtu dávají více peněz, než z něj získávají. Nejvíce se škrtalo v příhraničních projektech a nákladech na administrativu.
Dohodu teď musí ještě potvrdit Evropský parlament. Ten ale zásadně nesouhlasí se škrty, které se některým státům podařily prosadit.
Šéfové čtyř nejsilnějších politických frakcí v Evropském parlamentu označili dohodu o rozpočtu za nepřijatelnou. Pokud by europoslanci návrh odmítli, hrozí rozpočtové provizorium.
„Představa, že by tento víceletý finanční rámec Evropský parlament zamítl a že to Evropská rada dojedná znovu a jinak, je z říše pohádek,“ reagoval Petr Nečas.
