Lídři eurozóny rozhodnou o další pomoci Řecku
Šéfové vlád zemí platících eurem svedou v Bruselu zápas o zachování společné měny. Sjeli se do sídla Rady Evropské unie, aby se poradili, jak naplnit druhý záchranný balíček pro Řecko. Jde jim také o zmírnění tlaku, který trhy vyvíjejí na španělské a italské dluhopisy.
Madridu i Římu se totiž v posledních týdnech značně prodražuje půjčovat si peníze na světových trzích. Ty od eurozóny čekají jasný signál, jak dluhovou krizi řešit. Podle dostupných informací se německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Sarkozy už před evropským summitem dohodli na pomoci Řecku.
O summitu eurozóny mluvili v Ozvěnách dne zpravodajové Pavel Novák a Ondřej Houska a také publicista Martin Hybler
Pravděpodobně se půjde cestou odkoupení části řeckých dluhopisů dočasným záchraným fondem zvaným EFSF, aby se snížilo zadlužení Řecka vůči soukromým věřitelům a jeho dluh se vlastně stal dluhem celé eurozóny.
Zařčínají se objevovat zprávy, že Evropská centrální banka už souhlasí s tím, proti čemu se vehementně stavěla – tedy škrtnout část řeckého dluhu – vlastně zahájit jeho řízený bankrot. Potom už nic nebude bránit ratingovým agenturám, aby věci nazvaly pravými jmény a označily Řecko za krachující stát.
Pomoci Řecku i sobě
Ondřej Houska v poledních Ozvěnách dne připomněl, že tentokrát by se na pomoci měl podílet i soukromý sektor. „Buď záchranný systém EFSF dostane povolení k nakupování řeckých státních dluhopisů, nebo by se investoři zavázali, že prodlouží dobu jejich splatnosti.“
To by, při zjednodušení, snížilo absolutní hodnotu řeckého dluhu zhruba o 20 procent, avšak vedlo to i k pravděpodobnému snížení mezinárodního ratingu. Eurozóna proto bude muset vypracovat i plán na rekapitalizaci řeckých bank.
Podle Housky už nové plány zadlužené Řecko zachránit nemohou. „ Je to především politické gesto.“ Případná dohoda trhy zřejmě na nějakou dobu uklidní. Z dlouhodobého pohledu jsou zřejmě možné jen dvě cesty: rozpad eurozóny nebo velmi úzká integrace, míní Ondřej Houska.
Podle některých zpráv bylo prý jednání mezi Paříží a Berlínem velmi napjaté a německá kancléřka údajně hrozila, že do Bruselu ani nedorazí. Martin Hybler, publicista působící ve Francii v Ozvěnách dne zdůraznil, že Francouzi rozumějí německému postoji.
„Na druhé straně byl konflikt v tom, že prezident Sarkomy nechtěl účast soukromých bank v pomoci Řecku, protože účast francouzských bank v řeckém dluhu je ještě větší, než německých bank.“
Pokud by se eurozóna na pomoci nedohodla, znamenalo by to podle Hyblera snížení ratingu nejen Řecka, ale postupně i dalších zemí včetně Francie. „Ten plán celý je hlavně zaměřený ne na to, aby se pomohlo Řecku, ale aby si země eurozóny jako Francie, Itálie, Španělsko, Německo udržely dobrou známku u ratingových agentur.“
„Pravděpodobně je to dost krátkozraké a dočasné,“ konstatoval Martin Hybler v Ozvěnách dne.
