Loňský rok byl pro pojišťovny jedním z nejhorších. Letos to není lepší

V roce 2010 zemřelo na následky živelních katastrof více než 300 tisíc lidí. Vyplývá to z dat největší světové švýcarské zajišťovny Swiss Re, která zároveň uvádí, že se jedná o nejvyšší číslo od roku 1976. S tím také souvisí škody na majetku. Pojišťovny vyplatili v roce 2010 rekordních 43 miliard dolarů. Rok 2011 bude navíc asi ještě horší.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zemětřesení v Japonsku. Tři dny po vlně cunami v Jamadamači | Foto: Takashi Ozaki | Zdroj: ČTK

Podle odborníka na pojišťovnictví ze společnosti PricewaterhouseCoopers Audit Martina Mančíka byla výše pojistných škod za rok 2010 rekordní. Částka představuje téměř dvě třetiny státního rozpočtu České republiky.

„Březnové zemětřesení a následná cunami v Japonsku odstartovaly rok 2011 pro pojišťovny také nepříznivě. Pojistné škody se odhadují na 35 miliard dolarů. Značná část zmíněných škod je navíc krytá zajišťovnami, dá se tedy předpokládat, že se tyto ztráty pokusí zajišťovny pokrýt navýšením svých budoucích zajistných sazeb,“ upozorňuje Mančík.

Přehrát

00:00 / 00:00

Martin Mančík a Marcela Kotyrová o vlivu živelních katastrof na pojištění ve Světě o osmé.mp3

Zajistné je pro pojišťovny nákladem. Pokud zajišťovny zvýší své sazby, lze podle Mančíka očekávat, že tak učiní i pojišťovny: „Zda bude zvýšení cen zajištění plně přeneseno na klienty pojišťoven, nebo zda je pojišťovny částečně pokryjí z marží, bude záležet na vývoji a konkurenceschopnosti daného pojistného trhu.“

Podle zprávy zajišťovny Swiss Re je velikost škod dána také technickou vyspělostí měst a lidských obydlí. Zvyšuje se koncentrace majetku a pokud je v případě katastrofy poškozený, pojistné roste.

„Riziko poškození majetku se dá zmírňovat, nicméně narůstat přesto bude,“ domnívá se Mančík.

Navýšení pojistného může zahýbat trhem

Výnosnost pojistného odvětví je dána schopností modelovat riziko pojistných událostí, tedy předvídat události a inkasovat odpovídající pojistné. Záleží i na konkurenceschopnosti trhu, zda pojišťovnám dovolí držet ceny tak, aby byly dané riziko schopny pokrýt.

„Pojišťovny budou muset v souvislosti s regulatorními požadavky solventnosti držet vyšší kapitál pokrytí pojistných rizik, což může omezit vstup nových hráčů na pojistný trh, nebo vyvolat odchod některých menších stávajících hráčů z trhu,“ předvídá situaci Mančík.

Loňský rok byl kritický i pro Česko

Česká republika také nebyla v loňském roce ušetřena živelních katastrof. Podle Marcely Kotyrové z České asociace pojišťoven byl rok 2010 pro ČR dokonce jedním z nejhorších roků z hlediska výše škod způsobených právě živelními katastrofami.

„Vyrovnal se výši škod, které způsobily povodně v roce 1997. Stále největší škody v ČR byly ale způsobeny povodněmi v roce 2002, kdy pojišťovny vyplatily více než 35 miliard korun,“ upřesňuje Kotyrová.

Loňský rok byl výjimečný působením více živlů - od sněhové kalamity, přes povodně na Moravě i v Severních Čechách, po víkendové krupobití v Praze a Středních Čechách.

Povodně srpen 2010 - Raspenava | Foto: Marie a Jiří Mrňávkovi

„Za loňský rok evidovaly pojišťovny celkem 120 000 pojistných událostí v celkové hodnotě více než 9 miliard korun. Překvapivě největší počet škod způsobil sníh, ale nejvyšší škody způsobily povodně v Severních Čechách za více než 4, 5 miliardy,“ vypočítává Kotyrová.

Rok 2010 přesto ceny pojistného nijak výrazně nezměnil, zatím se dlouhodoběji drží na stejné úrovni. Je to dáno vysoce konkurenčním prostředím, nicméně budoucí vývoj ovlivní podle Marcely Kotyrové přístup zajišťoven.

„Pojišťovny v současné době zohledňují míru rizik například u nebezpečí povodně, a při stanovení cen pojistného zohledňují povodňové mapy, ve kterých jsou rozlišeny 4 rizikové zóny podle nichž se liší cena pojistného,“ vysvětluje Kotyrová.

Lidé podle Marcely Kotyrové z České asociace pojišťoven také zjišťují, že jsou nedostatečně pojištěni, nemají správně nastavené a aktualizované smlouvy, ale i pojišťovny budou muset počítat s většími rezervami na živelní škody.

Barbora Kreuzerová, Aneta Vojtěchová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme