Lotyšsko má ke vstupu do eurozóny primárně politické důvody, říká ekonom
Lotyšsko v únoru podá přihlášku do eurozóny. Podle slov ministra financí Andrise Vilkse by se jejím osmnáctým členem mohlo stát v lednu 2014. Ministr vyjádřil odhodlání, že vláda dokáže přesvědčit EU o své připravenosti přijmout euro. Průzkumy veřejného mínění ale stále ukazují, že většina obyvatel země je proti přijetí eura. To může hrát roli v postoji ostatních zemí EU k lotyšské žádosti.
„Lotyšsko má ke vstupu do eurozóny primárně politické důvody a členství v ní vnímá jako další stupeň určité vyšší nezávislosti na svém velkém sousedovi, Rusku,“ míní Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
Vedle toho jsou podle něj i ekonomické důvody. „Lotyšsko delší dobu praktikuje politiku fixního měnového kurzu. A z tohoto pohledu je logickým vyústěním členství v eurozóně, kde bude mít daleko lepší přístup k eurové likviditě a bude méně náchylné vůči turbulencím na globálních trzích,“ doplňuje.
O přihlášce Lotyšska do eurozóny jsme na Rádiu Česko mluvili s Janem Burešem, hlavním ekonomem Poštovní spořitelny
Doporučení pro vstup by měly vydat nejen Evropská komise, ale i Evropská centrální banka. Předpokládá se, že ECB bude na Lotyšsko přísnější než na sousední Estonsko, které přijalo euro v roce 2011.
„I když Lotyšsko plní formálně všechna kritéria, tak Evropská centrální banka může vytáhnout kartu udržitelnosti jejich plnění. Ale nevěřím tomu, že by ECB chtěla nějak ostře stát proti vstupu Lotyšska do eurozóny,“ dodává Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
