Niedermayer: Rezoluce o Babišově střetu zájmů bude mít reálný dopad. Státní orgány by se měly zamyslet

Poslanci Evropského parlamentu v pátek schválili usnesení kritické k možnému střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Rezoluce měla velkou podporu i v politické skupině, do které patří sám Andrej Babiš. Ve dvaceti minutách Radiožurnálu to připomíná europoslanec z TOP 09 a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. „Něco to o té situací říká,“ konstatuje.

Dvacet minut Radiožurnálu Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Luděk Niedermayer (TOP 09) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Jediná politická uskupení, která se vyjádřila proti rezoluci – v kromě většiny poslanců hnutí ANO – byli zástupci Fideszu a zástupci Kaczinského Práva a spravedlnosti. Zrovna tito političtí lídři jsou v Evropě vnímáni velmi kontroverzně,“ upozorňuje Niedermayer.

Moderátor Tomáš Pancíř poukazuje na první bod rezoluce, který vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí na projektu Čapí hnízdo. Nejde o vytváření tlaku na české státní zastupitelství?

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Luďkem Niedermayerem

„Parlament přijímá rezoluce, což jsou politická stanoviska, a jejich cílem je vytvářet politický tlak a formulovat politický názor,“ konstatuje europoslanec, podle kterého ale první bod v rezoluci být neměl.  

„Namítali jsme, že to není správná věc. Ale vznikla na konci minulého roku a bohužel se nám nepodařilo prosadit, aby formulace byla změněna,“ říká s tím, že stále to nebyl dostatečný důvod hlasovat proti rezoluci.

Rychlé obnovy

Niedermayer také předpokládá, že rezoluce bude mít reálný dopad. „Byl bych rád, kdyby si rezoluci přečetly české orgány, které rozhodují o poskytování dotací. Jsou tady státní orgány, které poskytují dotace firmám skupiny Agrofertu, a mám pocit, že by se měly zamyslet nad tím, zda postupují podle unijního práva,“ zdůrazňuje.

Andrej Babiš v pátek absolvoval jednání se šéfy dalších států EU o podobě unijního rozpočtu a o evropském fondu obnovy, který má pomoci překlenout krizi způsobenou epidemií koronaviru. Ve fondu obnovy má být 750 miliard eur, které si chce EU půjčit a rozdělit mezi členské státy.

Podle Niedermayera se ale nerýsuje v souvislosti s fondem obnovy rychlá dohoda, což je špatná zpráva. „Evropské ekonomiky jsou právě dnes velmi těžce zasaženy důsledky koronavirové krize, a pokud se dohoda potáhne mnoho měsíců, tak to pomůže mnohem méně, než kdyby se peníze začaly používat dříve,“ míní.

Tomáš Pancíř, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme