Čelit inflaci s nízkými úrokovými sazbami by znamenalo neúctu k úsporám, varuje Niedermayer
Jmenování členů bankovní rady ČNB a jejího guvernéra patří k pravomocím prezidenta republiky, které hlava státu nemusí s nikým konzultovat. Vybral Miloš Zeman vhodného nástupce Jiřího Rusnoka? Jaké úkoly čekají českou centrální banku v době poznamenané vysokou inflací a ruskou invazí na Ukrajině? Vladimír Kroc se ptal europoslance Luďka Niedermayera (za TOP 09 a STAN), který je bývalým viceguvernérem České národní banky.
Jak hodnotíte výběr nového guvernéra centrální banky?
Nevím, jestli se to dá hodnotit. Náš právní systém je postavený tak, že je to výhradní kompetence prezidenta, který nemá žádnou povinnost to s někým konzultovat nebo vysvětlovat. A tak se rozhodl, jak se rozhodl.
Kde se v české ekonomice berou inflační tlaky? Vyšší ceny energií neuvěřitelný růst cen bydlení nezpůsobily, poukazuje Luděk Niedermayer
Jediné, co se dá říct, je, že pokud prezident tímto sledoval nějakou snahu dosáhnout snížení úrokových sazeb v české ekonomice, tak v případě, že důsledkem jmenování bude oslabení kurzu – tak jako je teď, ale může se to samozřejmě za hodinu změnit – tak by to znamenalo, že budeme potřebovat úrokové sazby ještě vyšší.
V boji proti inflaci má Česká národní banka podle Zemana nezastupitelnou roli a existují dvě skupiny ekonomů s výrazně odlišnými názory. Jedna skupina inflaci označuje jako poptávkovou a jako řešení vidí právě zvyšování úrokových sazeb. Druhá skupina mluví o nákladové inflaci a v takovém případě zvyšování úrokových sazeb nákladem svého druhu a k inflaci přispívá – to řekl Zeman. Podle něj je nutné s respektem naslouchat oběma skupinám.
Ještě ocituji: „Zdá se, že se v poslední době skutečně překlápí úrokové sazby z nástroje brzdění inflace v nástroj i jeho posilování.“ Mohl byste souhlasit s názorem prezidenta? Posilují u nás zvýšené úrokové sazby inflaci místo toho, aby ji brzdili?
Myslím si, že část tohoto názoru je velmi zjednodušená a část je přinejmenším velmi pochybná. Myslím si, že i ty centrální banky, které v začátku nastupující inflační hrozby zkoušely experimentovat s nezvyšováním úrokových sazeb, tak nyní mění kurz.
Po jmenování Aleše Michla guvernérem ČNB česká koruna ztrácí. Ve vztahu k euru už o procento
Číst článek
Myslím si, že zahrávat si s tím, že inflace v ekonomice zakoření a z nějaké inflační vlny se stane něco, co bude delší dobu pokračovat, co se vbuduje do očekávání firem a lidí, to je velmi nebezpečná hra.
Bankovní rada je podle mě správně postavená tak, že je tam sedm členů, kteří svými hlasy rozhodují, a guvernér je pouze první ze sobě rovných. To je dobrý nápad, protože názory jsou opravdu různé, i ty nejlepší ekonomické analýzy stojí na předpokladech a předpoklady se mohou ukázat jako nepřesné.
Čili diskuse je možná a určitě si ji dovedu představit u každého zvýšení – když analytici ČNB navrhnou například zvýšení o půl procenta, tak někdo si může myslet, že čtvrt procenta by bylo lepší, stejně tak někdo by chtěl tři čtvrtě procenta, to je určitě legitimní diskuse.
Ale představa, že inflaci, která stoupá až k úrovni, kterou jsme opravdu od začátku České republiky s výjimkou těch prvních let nezažili, budeme čelit s velmi nízkými úrokovými sazbami, je podle mě velmi nebezpečná a znamená to pouze to, že ten člověk nemá žádnou úctu k úsporám, které lidé mají, protože úspory jsou samozřejmě inflací znehodnocovány a pouze aspoň trochu vyšší úrokové sazby dávají šanci úspory chránit.
Vliv války
Miloš Zeman řekl, že „tvrzení, že inflace byla způsobena primárně válkou na Ukrajině, bohužel kulhá na obě nohy, protože dvouciferné inflace bylo dosaženo už před válkou“. Jaký vliv má válka na Ukrajině na vývoj inflace u nás?
Válka na Ukrajině podle mě zlomila určitou víru v to, že to, co jsme viděli na konci minulého roku, bude krátkodobá epizoda, která odezní.
To byl pohled, který prezentovalo hodně i velmi významných centrálních bank, jako je Evropská centrální banka. ČNB v tomto byla vždycky trochu skeptičtější. Nemůžeme vědět, kdo měl pravdu, protože válka na Ukrajině popostrčila ceny energetických surovin, které stojí na začátku inflace, ještě dál.
Nesmíme ale zapomínat ani na poptávkovou stranu inflace, která souvisí s tím, že státy – podle mě úspěšně a správně – během pandemie intervenovaly do té míry, že ochránily firmy před krachy, ochránily lidi od ztráty bohatství, od ztráty příjmu, což znamená, že po odeznění pandemie do už trošku zklidněnější ekonomiky lidé nastoupili s potenciálem hodně utrácet, hodně poptávat zboží a to znamená vytvářet inflační tlaky.
To se setkalo s dalšími fenomény. Na začátku vypadá jako úsměvná historka, když v Suezském průplavu uvázla velká kontejnerová loď, ale ukázalo se, že možná v důsledku pandemie, možná i v důsledku jiných věcí se začaly objevovat poruchy na nabídkové straně ekonomiky. Firmy nebyly schopny dodávat adekvátní množství včas, aby čelily poptávce. Všechno toto se slilo do něčeho, co odstartovalo růst inflace na podzim minulého roku a teď z toho válka definitivně udělala velký inflační problém.
Prezident Zeman jmenoval do funkce guvernéra ČNB Michla. Nahradí Rusnoka od prvního července
Číst článek
Profesor ekonomie Štěpán Jurajda v úterý ve Dvaceti minutách Radiožurnálu řekl, že je velmi důležité, jak důvěryhodná a předvídatelná tato instituce nadále bude. Čekáte, že se v příštích měsících kurz ČNB výrazně změní?
Myslím si, že do té doby, dokud se radikálně nezmění většina, která zatím zastávala názor, že na inflaci je třeba reagovat zvýšením úrokových sazeb – a názor byl, což je podle mě nejdůležitější, v souladu s výsledkem ekonomických analýz analytiků a je třeba říct, že analytici v ČR patří podle mě ke světové špičce.
I když v tak nejisté době samozřejmě žádný analytik nemá křišťálovou kouli, aby přesně viděl budoucnost, ale myslím si, že práce tam byla odvedená velmi dobře.
Pokud by došlo k obratu a ti lidé by se rozhodovali podle něčeho, co nejde analyticky dostatečně podchytit, na základě nějaké dojmologie nebo na základě nějaké politické instrukce, tak si myslím, že by to v naší ekonomice napáchalo velké škody.
Jak dopadlo nezvyšování úrokové sazby v Turecku? A jak v současnosti na inflaci reaguje Evropská centrální banka? Poslechněte si celý rozhovor s Luďkem Niedermayerem vedený Vladimírem Krocem.
