Maďarské aerolinky Malév mají vrátit státní dotace, žádá to EK
Evropská komise nařídila Maďarsku, aby vymohlo zpět státní pomoc, kterou poskytlo aerolinkám Malév. Podnik byl nejdříve zprivatizován a poté opět zestátněn. Finanční pomoc, kterou v tomto procesu poskytl maďarský stát, byla ale podle EK protiprávní. Přesná částka, kterou budou muset aerolinky vrátit, zatím není známá.
Přestože mezi Maďarskem a orgány Evropské unie panuje již delší dobu napjatá situace, dnešní rozhodnutí Evropské komise podle ekonoma České spořitelny Jana Jedličky s tím nesouvisí. „Šetření státní pomoci bylo zahájeno již v prosinci roku 2010 a trvalo přes rok. A v prosinci 2010 ta špatná situace ohledně Maďarska ještě nepanovala,“ řekl na Rádiu Česko.
Spekuluje se, že Maďarsko bude muset od aerolinek požadovat zpět až desítky milionů eur. Podle Jedličky Evropská komise odůvodňuje své rozhodnutí několika faktory. Ten hlavní podle něj je, že finanční pomoc, která Malévu byla poskytnuta, nebyla poskytnuta za tržních podmínek.
Rozhodnutí EK o návratu stáních dotací aerolinkami i situaci v Maďarsku jsme na Rádu Česko probrali s ekonomem České spořitelny Janem Jedličkou.
„Pokud by v tomto aerolinky spolupracovaly s privátním investorem, ten by na takto výhodné podmínky nepřistoupil. V EU mezi sebou soutěží podniky 27 členských států a když v rámci volné soutěže některý podnik dostane takto významnou částku státní pomoci, tak je jasné, že bylo narušeno konkurenční prostředí a EK zasáhla správně,“ uvedl.
Připomněl, že nejde o ojedinělý případ, kdy Evropská komise žádá podniky, ať vrací státní pomoc. „Tyto případy se děly a dějí. Možná je to zajímavé tím, že je to v Maďarsku, které je na tapetě zájmu investorů a médii, ale nehledal bych v tom první signál změny trendu v posuzování Evropské komise, zatím je to ještě příliš brzo,“ dodal ekonom.
Maďarský zákon o centrální bance omezuje její nezávislost
S Maďarskem má problém také Mezinárodní měnový fond. Pokud s ním Maďarsko nezačne jednat o zákonu o centrální bance, odmítá mu poskytnout záložní úvěr. Pro televizi CNN to uvedla výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová.
Podle Jedličky je hlavním důvodem, že nový zákon omezuje nezávislost řídícího orgánu centrální banky, její měnové rady. Připomněl, že z minulosti má tržní ekonomika zkušenost, že aby nedocházelo ke znehodnocování měny a nadměrným inflacím, musí být centrální banky nezávislé.
„Co se děje nyní v Maďarsku, popírá tento trend. Zákon tu nezávislost omezuje v několika případech. Například premiér Orbán bude mít pravomoc jmenovat dva viceguvernéry centrální banky. Takže ta přímá vazba na politiky u moci je tam jasná,“ přiblížil.
