V tovární hale nacházející se v polích nedaleko města Kecskemét, která připomíná spíše kosmickou loď, vykonává svou práci bezpočet robotů a okolo čtyř tisíc dělníků. Pokud někdo vlastní vůz Mercedes modelové řady CLA, může si být jistý, že byl vyroben v Kecskemétu. Německý automobilový koncern Daimler svá vozidla kompaktní třídy od roku 2012 vyrábí právě ve stotisícovém městě v srdci Maďarska.

První mimo Německo 

Jak říká finanční ředitel maďarského závodu Mercedes Josip Niksic, filiálka v Kecskemétu byla první pobočkou automobilky mimo Německo. „V rozhodování o vybudování továrny v Maďarsku hrály roli faktory jako relativní blízkost západní Evropy, dostatek kvalifikovaných pracovníků a mentalita,“ dodává Niksic.

V budoucnu se navíc plánuje rozšíření závodu a zdvojnásobení jeho výrobní kapacity. Taková investice by umožnila vznik dvou a půl tisíce nových pracovních míst. Továrna v Kecskemétu přitom nebyla novinkou jen pro samotný Mercedes, ale také pro Maďarsko. Automobilový průmysl sice již dvě desetiletí ovlivňuje regiony na západě země – například v Györu nedaleko rakouských hranic působí Audi – ale v centrálním Maďarsku se podobná investice doposud nerealizovala.

S přínosem továrny pro region je spokojená starostka Kecskémetu Klaudia Szemereyová-Patakiová. Podotýká, že závod Mercedesu přinesl městu rozmach. „Za posledních deset let jsme každým rokem zaznamenali desetiprocentní růst hospodářství, přičemž za skoro polovinu vděčíme automobilovému výrobci a jeho partnerům,“ pochvaluje si situaci starostka.

Magnet na investory

Továrna totiž působí jako magnet na další investory a dodavatele, stejně jako na malé a středně velké podnikatele. „Zažíváme investiční boom. Vznikají nové hotely, logistické firmy, některé maďarské podniky expandují. A to je výzva také pro město. Musíme stavět novou infrastrukturu, jako jsou silnice a školy,“ popsala Szemereyová-Patakiová pro Neue Zürcher Zeitung.

List upozorňuje, že ve srovnání s jinými maďarskými regiony měl Kecskemét štěstí. Přes výhody, které továrna Mercedesu městu přinesla, nejsou podobné projekty bez kontroverzí. Například maďarský premiér Viktor Orbán, který je jinak velkým přítelem německého automobilového průmyslu, občas takové investice v zemi kritizuje. Předseda vlády za největší problém považuje pětinové platy ve srovnání se západní Evropou.

Podobně se vyjadřuje také pravicově populistická strana Hnutí za lepší Maďarsko, známější jako Jobbik. Argumentuje tím, že pokud chce východní Evropa dohnat v platech západ starého kontinentu, musí Evropská unie vedle vnitřního trhu vytvořit také platovou unii, ve které se bude stejná práce odměňovat stejnými penězi. Mercedes se přitom srovnávání maďarské pobočky s německým závodem nebojí. „Produktivita výroby v Kecskemétu je dokonce vyšší než v německém Rastattu, protože pracovní doba v maďarské filiálce je delší,“ říká finanční ředitel Niksic.

Zároveň ale brání výši maďarských platů. Niksic si myslí, že firma zaměstnancům ve srovnání s jinými podniky v regionu nabízí konkurenceschopné platy a atraktivní bonusy. Pocit, že zaměstnanci v maďarské továrně nejsou vykořisťováni, má také starostka Szemereyová-Patakiová. „Zaměstnanci jsou na Mercedes pyšní,“ tvrdí a dodává, že cílem regionálního hospodářství musí být chopení se šance a vlastní začlenění do globálního výrobního řetězce.

Nešťastná Pécs

Méně štěstí než Kecskemét mělo páté největší maďarské město Pécs, které leží na jihu země. Od změny režimu v roce 1989 se městu nepodařilo přizpůsobit se novým hospodářským podmínkám. V době socialismu byla Pécs s těžbou uhlí a uranu centrem těžkého průmyslu. V devadesátých letech ji ovlivnila jugoslávská válka a kvůli blízkosti bojů se ve městě nechtěli usadit žádní západní investoři. Chybělo také napojení na dálniční síť. Město s Budapeští spojila přímá dálnice až v roce 2010.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Téhož roku se Pécs stala evropským hlavním městem kultury (EHMK), což zvýraznilo silnou stránku této župní metropole nabízející množství památek, středomořskou atmosféru nebo jednu z nejstarších evropských univerzit. Nicméně ředitel oblastní podnikatelské komory Tamás Síkfői neskrývá rozhořčení. „Jsme dvojí periferií. Jednak okrajovou částí Maďarska, jednak okrajovou částí Evropské unie,“ stěžuje si. Sikföi zastává názor, že západní koncerny vykořisťují Maďarsko stejně jako jiné východní unijní země.

Podle jeho názoru tyto firmy odvádějí vysoké zisky do zahraničí, neplatí skoro žádné daně a Maďarsku zůstávají pouze nízké mzdy. „Nechceme u nás investory, jako je Mercedes v Kecskémetu. Budoucností našeho regionu nemůže být otrocká práce pro západní koncerny,“ kritizuje Sikföi. Jak dodává, hospodářský vývoj regionu by se měl zakládat spíše na vědeckých inovacích. Pécs má pro to podle něj dobré předpoklady v podobě zdravotnického a inovativního zázemí.

Štěstí, poloha, přízeň dějin

List Neue Zürcher Zeitung v závěru reportáže shrnuje, že hospodářský úspěch závisí na štěstí, poloze a přízni dějin. Maďarsko, stejně jako jiné země bývalého východního bloku, prý doposud bojuje s tím, že se ocitlo na špatné straně železné opony a proces hospodářského rozvoje trvá déle, než se předpokládalo.

Poslední statistiky nicméně ukazují příznivé údaje. Například mzdy v továrně Mercedesu v Kecskemétu se za poslední dva roky zvýšily o dvacet procent. Růst hospodářství tak pozorovat lze, alespoň tedy v těch šťastnějších regionech, konstatuje švýcarský list.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. 

Jakub Rerich Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít