Mahmud: Bangladéš bude i nadále černým koněm světové ekonomiky
Investiční banka Goldman Sachs nedávno zařadila Bangladéš mezi 11 černých koňů, které radí sledovat. Za riziko, které může tento tip zhatit, označila mimo jiné i politickou nestabilitu a z ní vyplývající nepředvídatelnost režimu. Ta se potvrdila poté, co byl vládou z čela banky Grameem odvolán její zakladatel, duchovní otec mikropůjček, který byl za svoji práci oceněn i Nobelovou cenou, Muhammad Yunus. Nejvyšší soud tento krok včera posvětil.
Podle bangladéšského publicisty Shameema Mahmuda nucený odchod Yunuse může tamní ekonomiku poznamenat.
„Podle všech indikátorů je Bangladéš chudá země. Velmi racionálně vzato je možné říci, že jde o rozvíjející se zemi. Věci se ale lepší. Což je jasné, srovnáme-li současnou situaci se situací před čtyřiceti lety. V posledních deseti letech pak hospodářství roste bezmála šestiprocentím tempem. A stejně tak rostou i průměrné přijmy. Ekonomika Bangladéše přitom závisí na třech věcech: na zemědělství; na penězích, které domů posílají lidé pracující v zahraničí - a to zejména na Blízkém východě; a třetí, nejvýznamnější věcí je textilní průmysl. Všem těmto sektorům se přitom v posledních letech navzdory globální ekonomické krizi daří. A tak je možné ve stručnosti popsat ekonomiku Bangladéše,“ uvedl Mahmud pro Rádio Česko.
Důležité mikropůjčky
Otázkou je, do jaké míry z růstu ekonomiky skutečně profitují lidé, respektive zda roste jejich životní úroveň. Podle Mahmuda je vše odvislé od růstu HDP.
„Statisticky se věci lepší. Pokud se ale zaměříte na skutečnost, tak zjistíte, že je propastný rozdíl mezi bohatými a chudými, což znamená zejména mezi lidmi z hlavního města a z venkova. Lidé na venkově bývají chudí. Ve městech se naopak situace lepší. A to zejména díky novým pracovním místům, které vytváří soukromý sektor. Obecně bych pak řekl, že právě to je v tuto chvíli ten největší problém: růst HDP se nedaří přeměnit v celoplošný růst životní úrovně. Na což doplácí zejména obrovské množství lidí z venkova,“ řekl a dodal, že právě mikropůjčky, s nimiž je spojován Muhammad Yunus, jsou pro některé vrstvy opravdu důležité:
„Mikropůjčky jsou určené zejména lidem z venkova; jsou pro ty, kterým se někdy říká ultrachudí. Což znamená pro lidi, kteří žijí na dolaru a nebo dvou dolarech denně. Ti jsou hlavními adresáty a většina z nich žije na venkově. Některým z nich mikropůjčky hodně pomáhají. Mikropůjčky jsou tak pro lidi velmi důležité - a to zejména v krizových chvílích.“
Zda hrozí, že s nuceným odchodem Muhammada Yunuse z čela banky Grameem může celý systém do určité míry utrpět, je otázkou, na kterou lze podle Mahmuda nyní jen těžko odpovědět.
„Zatím je to jen zhruba měsíc od doby, kdy byl doktor Yunus nucen opustit svůj post. To zaprvé. Zadruhé, Grameem bank sice patří mezi největší poskytovatele mikropůjček, ale v Bangladéši jsou i další jako je například Brég a nebo Aša. Brég je třeba jednou z největších nevládních organizací v Bangladéži vůbec. Má sedm milionů klientů. I proto zatím není vidět v souvislosti s odchodem doktora Yunuse mezi klienty Grameem banky žádnou paniku. A nemyslím si ani, že by tím byl celý sektor mikropůjček v Bangladéži nějak výrazně ovlivněn,“ zmínil Shameem Mahmud.
Negativní vnímání západu
Podle některých komentátorů nucený odchod Yunuse ale poškodil image Bangladéše ve světě - důvěryhodnost vlády utrpěla. A to se na ekonomice může projevit. Podle Mahmuda je těžké předvídat, nicméně negativní reakce už jsou nyní patrné.
„Jak moc velký nepříznivý dopad to bude mít na ekonomiku, na to si budeme muset počkat. Ale co se zahraničních vztahů týče, tam už jsou negativní ohlasy patrné. Což se týká zejména reakce ze Spojených států. A platí, že pokud se toto napětí ze zahraničněpolitické scény přenese do ekonomiky, pokud poznamená naše exporty, které nyní ze třiceti procent směřují do Ameriky, tak to bude nepříjemné. Nicméně, já si myslím, že k něčemu podobnému nedojde. Vláda se totiž snaží věci řešit. Součástí toho je i rozumné odstupné, které by na rozloučenou při jeho odchodu z Grameem banky doktoru Yunusovi vyplatila,“ uzavřel bangladéšský publicista.
