Majitel potápějící se ERB bank Popov odmítá kroky ČNB: Krach mé banky vytvořila uměle. Peněz máme dost
Potápějící se ERB banka ruského podnikatele Romana Popova má potíže nejen s Českou národní bankou, ale i s finančně analytickým útvarem (FAÚ) ministerstva financí. Ten má v popisu práce mimo jiné boj proti praní špinavých peněz. Jak v rozhovoru pro Radiožurnál Roman Popov potvrdil, FAÚ minulý pátek zablokoval peníze na účtech banky a ta nemohla vyplácet vklady.
"Je to silně nestandardní. Jde o blokaci všech účtů, jak klientů, tak i samotné banky a jejího investičního portfolia," uvedl Popov. Kvůli nemožnosti vyplácet klientům vklady pak zasáhl předevčírem i regulátor, kterým je ČNB. Ta dala pokyn Garančnímu systému finančního trhu, aby připravil výplatu zhruba 6 tisíc klientů banky. Dostat by měli zpět zhruba 3,6 miliardy korun.
Podle Popova jde o nepochopitelný krok, který jen vytvořil "umělou situaci krachu banky". "Naše likvidita v českých korunách leží na účtech v ČNB, takže ta vidí, že můžeme klidně vyplácet peníze všech klientů. Peněz máme dostatek," uvedl.
Proč k prodloužení blokace peněz ze strany FAÚ, došlo jim prý nikdo nevysvětlil, ani útvar, ani ČNB. "Nikdo nám nezavolal, v bance nereagují na žádosti o setkání za účelem vyjasnění situaci, a to ani na nejnižší úrovni," upozornil Popov.
Ruská ERB banka v Česku krachuje. Náhradu vkladu vyplatí klientům garanční systém
Číst článek
FAÚ spadá pod ministerstvo financí, jeho mluvčí Michal Žurovec řekl, že žádné operace FAÚ úřad nekomentuje. "Nemohu tedy potvrdit, ani vyvrátit, co FAÚ dělá," uvedl.
ERB nicméně měla problémy s ČNB delší dobu. Loni dělal regulátor v bance dohlídku a letos v březnu s ní zahájil správní řízení. ERB na základě rozhodnutí ČNB tak do odstranění problémů, které ale nebyly zveřejněny, nesměla přijímat další vklady ani poskytovat úvěry. V létě se pak v médiích objevila informace, že se banka obrátila kvůli určité transakci na policii. Podle MF DNES mělo jít o investici banky do rakouských dluhopisů a určitá podezření o zmizení peněz do "daňových rájů". "ČNB měla výhrady od března. Jedna z nich byla kvůli rakouským bondům," uvedl nyní Popov.
Nechápe ale, proč by měl být s touto operací v hodnotě 60 milionů eur problém. Policie si prý doposud nevyžádala žádné dokumenty ani jiné vysvětlení. Podle něj banka nakoupila dluhopisy na konci loňského roku, protože se jí vrátilo hodně vkladů z ruských bank. "Měli jsme tedy přebytek peněz, tak jsme je vložili do cenných papírů, které jsou emitovány na vídeňské burze. Uplatnili jsme ale put opci, tedy dluhopisy budou vyplaceny zpět na konci tohoto roku. Ani v tuto chvíli nám však tyto prostředky nechybí," dodal Popov. Z původně investované sumy 60 milionů eur (1,62 miliardy korun) je podle něj již v bance zpět 9 milionů eur.
Kromě Popova i vedení banky také odmítá spekulace, že by některé operace banky mohly zavánět praním peněz, což by i naznačoval zájem ze strany FAÚ. Podle Renaty Netopilové nic takového není možné, když banka od března nepřijímá nové vklady ani neposkytuje úvěry. "Jediné prostředky, které k nám přichází, jsou splátky úvěrů," upozornila.
Nový investor
K potížím banky v posledních letech patří i ztráta. Banka podle Hospodářských novin do pololetí prodělala zhruba 120 milionů korun. Ani to ale majitel finančního ústavu nepovažuje za vážný problém, který by ohrožoval jeho existenci. Ztráty podle Popova vznikly kvůli opravným položkám a rezervám, které banka vytvářela na rizikové úvěry. Posílit kapitál banky, jak podle něj požadovala i ČNB, měl navíc vstup nového investora. Ten by převzal všech 100 procent akcií banky.
"Delší dobu jsme jednali a podepsali jsme dokumenty o vstupu investora. Dne 5. října byla mimořádná valná hromada společnosti, která to schválila. Investor se také zavázal, že navýší základní kapitál banky o 700 milionů korun do konce letošního roku. Zároveň vykoupí i zmíněné rakouské dluhopisy za zbylých 51 milionů eur, a peníze složí na účet do ČNB. Toto vše jsme 6. října poslali v dopise do ČNB," vysvětluje Popov. Místo toho ale podle něj přišel zásah FAÚ a pak i samotného regulátora.
Ani ČNB nechce svůj postup komentovat, řízení s bankou je totiž neveřejné. "Vzhledem k tomu, že stále s ERB bank probíhá správní řízení, nemůžeme sdělovat jakékoliv informace," uvedl mluvčí ČNB Marek Zeman.
Kdo je investorem, o kterém Popov mluví, zatím není jasné. Podle něj jde o finanční holding se sídlem ve Švýcarsku. Majiteli mají být podle informací Radiožurnálu Němci. "Je to velmi významný evropský finanční holding, tento týden měla začít jednání na ČNB. Než se situace vyjasní, nechceme zveřejňovat jeho jméno," dodal Popov.
Kdo je ERB a První česko-ruská banka
ERB banka vstoupila na český trh v roce 2009, a to jako vůbec první banka s ruským kapitálem, která získala bankovní licenci v členské zemi Evropské unie. Své pobočky pod původním jménem Evropsko ruská banka otevřela v Praze a Karlových Varech. Finančník Roman Popov v ní vlastní 93,7 procenta. Zbylý podíl měla až do letošního roku jeho další banka se sídlem v Moskvě. Jde o První česko-ruskou banku. Ta se však letos také dostala do finančních potíží a skončila v nucené správě. Její podíl v ERB, tedy 7,3 procenta, přešel na Ninu Kollárovou z Prahy.
ERB banka vznikla právě díky zmíněné První česko-ruské bance. Spolu s českou IPB ji založila v roce 1996 ruská banka Vozrožděnije, ta však v době ruské finanční krize z ústavu vystoupila a IPB ovládla celý společný podnik. V roce 2000 IPB zkrachovala, a protože její majetek získala ČSOB, přešla do jejích rukou i První česko-ruská banka. ČSOB ji však nechtěla a poslala ji do státní České konsolidační agentury. Odtud putovalo 75 procent jejích akcií do rukou kupce, kterým byla ruská firma Strojtransgaz. Ta měla blízko k ruskému plynárenskému kolosu Gazprom. Právě klíčovou postavou v managementu Strojtransgazu byl vystudovaný matematik a finančník Roman Popov, který od firmy pak podíl v bance převzal.
Ruská ERB banka v Česku krachuje. Náhradu vkladu vyplatí klientům garanční systém
Číst článek
Než Popov původně získal licenci pro český trh, ČNB ho dlouho prověřovala. Musel o ni žádat natřikrát. Po jejím vydání v roce 2008 se pak hned rozhořel první spor s ČNB. Tehdejšímu guvernérovi centrální banky Miroslavu Singerovi se totiž nelíbilo veřejné prohlášení Popova v Moskvě, že licenci získal pro svou banku v Česku díky „politické podpoře“. ČNB na to zareagovala speciální tiskovou zprávou, kde to ostře odmítla.
Do image banky pak nedávno zasáhla i zpráva, že Popovova Prví česko-ruská banka poskytla úvěr na financování francouzské Národní fronty vedené Marine Le Penovou. Celkem šlo o devět milionů eur, tedy téměř dvě stě padesát milionů korun. Ve Francii financování od ruského podnikatele rozvířilo debatu, zda nejde o politickou podporu. Vyrojily se pak i spekulace, že banka financuje možná skrytě i další proruské strany v EU. Popov nad tím ale kroutí hlavou. "Ten obchod neměl politické pozadí. Jednalo se o standardní úvěr, který začal být ihned standardně umořován. Byl pro banku výhodný a návratný. Nemám žádné politické zájmy, a už vůbec ne ve Francii. A že bychom financovali i jiné politické strany? Ne, nám stačilo to, co se objevilo po Francii," říká.
Popov je přesvědčen, že současné potíže v Česku pramení i z toho, že se regulátorovi jako investor banky prostě "nelíbí". Připouští i, že mají na některé věci odlišné názory: "Máme nějaké spory s ČNB, jedná se o právní otázky. Chápeme ale, že jde o regulátora a jeho slovo je pro banku zákon. Chápeme, že nejlepší by bylo, aby se v bance změnil akcionář a asi i nejvyšší vedení. Našli jsme tedy investora, který by byl kapitálově silnější, nebyl z Ruska, a kterého by schválila ČNB. To byla cesta, po níž jsme se vydali," říká Popov. Bance to ale podle něj nestačilo a nyní tak prý došlo ke kritické situaci.
"Je to prostě zvláštní. Psal jsem dopisy, prosil jsem o schůzku, ale nebyla žádná odpověd. ČNB neprojevila zájem řešit situaci, naopak všechny kroky vedly k umělému vytvoření krachu banky," dodává.
