Makroekonomická data a neochota šetřit srážejí evropské burzy
Evropské burzy včera uzavřely obchodování s největšími ztrátami za posledních sedm týdnů. Trhy nejdříve zklamala makrodata z Německa, nervozitu pak podpořil také pád vlády v Nizozemsku. Té se nepodařilo prosadit úsporná opatření.
Havní ekonom Era poštovní spořitelny Jan Bureš za hlavní příčiny nervozity označil kombinaci více faktorů. „Na jedné straně jde o určité politické napětí v eurozóně, nárůst extrémní pravice ve Francii, na druhé straně pád nizozemské vlády. Obě věci souvisejí s tím, že Evropané poměrně těžce nesou plánované úspory národních vlád.“
Velký vliv mají také špatná data z průmyslu a sektoru služeb. „I v jádru eurozóny, v Německu, vidíme nejnižší náladu v průmyslu od června 2009. Po těchto špatných číslech udělaly trhy největší díl propadu.“
Podle Bureše se vracejí otazníky, zda směr velice rychlých úsporných opatření je správný. „Protože řada zemní, zejména s ratingem AAA, má na to, aby rozložila úspory do delšího časového rámce, nemusejí nutně spořit možná až tak agresivně.“
„Je otázkou, zda trhy nejsou primárně nervózní z toho, že celá cesta nemusí být správně zvolena,“ poznamenal Bureš.
Za další politicky výbušné okamžiky označil nadcházející předčasné volby v Řecku a také irské referendum o fiskální úmluvě. „Když se nám sejde těchto drobností více, mohou na to trhy reagovat negativně, zvláště když to jde dohromady se zhoršujícími se makroekonomickými účty.“
Jan Bureš také připomněl, že česká koruna a dluhopisy na turbulence na domácí scéně historicky zpravidla příliš nereagují. Připustil ale, že pokud by reálně nastala možnost předčasných voleb, mohla by to česká koruna pocítit poměrně negativně. U dluhopisových trhů by změna zřejmě nebyla znát okamžitě.
